Různé k TSO X.
nepravdivý obraz válek (Aleš, 20. 03. 2009 19:13)
Dokumentární filmy či záběry z bojišť 1. nebo 2. Světové války, případně dalších konfliktů, většinou zachycují "jen" panoramatické, velké záběry, na kterých můžeme vidět např. bomby padající z letadel, střelby z děl, pochodující vojáky, jedoucí a občas střílející tanky, křižníky, letadlové lodě, ponorky apod., záběry generálů a vojevůdců znepřátelených stran, většinou se sklánějících nad taktickými mapami, potřásajících si rukou s dalšími vojáky při jejich dekorování různými řády, hořící trosky měst atp. Zřídka se v těchto dokumentárních záběrech objeví např. zmrzlí němečtí vojáci u Stalingradu, zabití útočící vojáci atp.
Tyto záběry jsou však "jen" povrchním pohledem na válku, ale zdaleka nevypovídají o skutečných válečných hrůzách. To je o skutečném utrpení vojáků a civilního obyvatelstva. V posledních světových válkách a dalších konfliktech ve 20. a 21. století, zahynulo cca 100 milionu lidí. Většinou civilistů.
Ptám se tedy: Jak a kde jsou v těchto dokumentárních filmech z válek zachyceny tyto miliony mrtvých lidí? Chceme-li ukázat zrůdnost války a její nesmyslnost, potom přeci musíme zobrazit ne obecné jevy, jako jsou pobořená města či pochodující vojáci, ale musíme vzbudit protiválečné emoce a přesvědčení tím, že ukážeme ony otřesné záběry, které jsou jistě velmi dobře uloženy v různých archivech.
Přichází otázka proč?
Jaký je záměr toho, že se občanům nezpřístupňují materiály, které by s nimi skutečně hluboce otřásly?
Důvody mohou být jen následující:
1. Vyvolat v občanech dojem, že válka není zase až tak hrozná, aby byli připraveni na další války (to snad ne!!!).
2. Otřesné a reálné záběry prostě nejsou (nelze předpokládat)
3. Je potřebné tyto záběry utajit (proč?)
4. Předpoklad, že lidé tyto záběry nechtějí vidět (z čeho předpoklad vychází?)
5. Politické zájmy ve vztahu k jiným státům (jaké zájmy a čí?)
6. Snaha „zjemnit“ historii (proč?)
7. Vlastní zájmy (kameramani zřejmě natočili záběry činnosti vlastních vojsk, které jim nejsou zrovna ke cti)
Účelem dokumentárních filmů o válkách nemá přeci být pouze vyvolání zájmu o historii, ale především dovést lidi k jednoznačnému přesvědčení, že války už nemají co dělat v životě lidstva. Jde tedy o vyslovení kategorického ne válkám!
Myslíte si, ve vztahu k budoucnosti, že je prospěšné a nutné, aby byli lidé informováni o skutečném obrazu válek?
Odpověď Alešovi (nepravdivý obraz válek):
Lze říci, že lidstvo má dnes již dostatek zkušeností s hrůzami válek, ba mnozí ještě prožívají současné války na vlastní kůži... Dokumentaristé válečných konfliktů se nehrnou tam, kde se vraždí, aby sami nebyli zavražděni. Produkují tedy dokumenty z bezpečné vzdálenosti od ohnisek bojů. Jediný způsob informování o skutečném obrazu válek je tedy stále týž. Stát se jednou z obětí války. Nechť se tedy každý sám rozhodne, zda chce, či nechce být takovou obětí kvůli poučení....
-zmp-
reakce na zmp - poplatky (Standa, 20. 03. 2009 19:50)
V odpovědi na poznámku o poplatcích se říká, cituji: "Např. pravidelným poplatkům za TV a rozhlas odpovídá ve zdravotnictví pravidelné odvádění zdravotního pojištění. ...by pak odpovídalo zavedení poplatků za každé zapnutí přijímače TV či rozhlasu."
Toto tvrzení je nesmysl zaměňující dvě nezaměnitelné kategorie - tedy kategorii daní a kategorii poplatků. V Zákonech o ČT a Rozhlasu se říká, že náklady spojené s vysíláním hradí Česká republika ze státního rozpočtu (tedy z daní), další zdroje jsou koncesionářské poplatky a příjem z vlastní podnikatelské činnosti. Poplatky jsou zavedeny proto, aby ulehčily státnímu rozpočtu a daňové zátěži a současně zajistily plné financování uvedených médií. Stejnou roli měly mít i poplatky ve zdravotnictví. Je to podobné, jako když odpůrci poplatků argumentovali tím, že Ústava zaručuje bezplatné zdravotnictví stejně jako zaručuje bezplatné školství. To je sice správné tvrzení, ale "uživatelé" bezplatného školství platí za tužky, psací potřeby, pastelky, sešity, učebnice apod. a přitom je ani nenapadne aby si tyto prostředky kupovali když je nepotřebují, nebo aby je dokonce shromažďovali třeba i několik roků.
Ve zdravotnictví je situace zcela jiná: mnoho lidí má doma plné zásuvky léků starých i několik roků, spousta léků je v popelnicích. Mnoho z nás slyšelo často někoho říkat onu známou větu: "hodím se marod". Je zajímavé že téměř všichni lidé, kteří byli propuštěni z práce pro neschopnost, defraudace, zneužití pravomocí atd., atd. jsou právě ode dne propuštění v pracovní neschopnosti, právě v ten den všichni "nějak onemocněli". Dokonce to zašlo tak daleko, že krachující, insolventní a jiné podniky potřebující třeba na čas omezit výrobu, zcela otevřeně a bez zábran navrhují svým zaměstnancům, aby si vzali (???) neschopenku. Proč to všechno, jak je to možné? Protože je zdravotnictví "bezplatné". Je zarážející, že takto vyhozené miliony, stamiliony a (v určitém časovém horizontu) miliardy, nikomu nevadí, přestože takové doslova bezostyšné krádeže vysávají velkou část peněz z našich daní, a na druhé straně poplatek 30 Kč vyvolal někdy až hysterické reakce. Proto mě více vadí, že platíme TV a Rozhlas z daní a ještě je musíme podporovat platbou koncesionářských poplatků, než mnohem potřebnější podpora zdravotnictví. Je třeba se zbavit neodůvodněné iluse, že je zdravotnictví zadarmo. Není - nikde! Je jen podstatnou otázkou, zda platit mnohem větší částky pravidelně měsíčně skryté v daních (samozřejmě sociální solidarita v daních je nezastupitelná a správná), nebo podstatně menší částky a při skutečné potřebě služeb zdravotnictví zaplatit nějaký rozumně stanovený poplatek.
Závěr: souhlasím s tím, že Zákon o poplatcích ve zdravotnictví v současné podobě je špatný (nehledě na způsob projednávání a presentaci), přesto se domnívám, že zavedení některých poplatků ve zdravotnictví je potřebné (např. navrhovaná platba za stravu při pobytu v nemocnici).
Odpověď Standovi (reakce na zmp - poplatky):
Abychom odlišili daně od poplatků, srovnali jsme pravidelné koncesionářské poplatky za TV s pravidelným odváděním nemocenského pojištění, zatímco zavedené operativní poplatky ve zdravotnictví jsme přirovnali k operativním poplatkům za každé spuštění TV. Nechápeme tedy, jak jste přišel na to, že tím zaměňujeme nezaměnitelné kategorie daní a poplatků...
Ani v ostatních bodech zcela nerozumíme tomu, co říkáte:
Na jedné straně vidíte příčinu zneužívání zdravotní péče pacienty takto: „Protože je zdravotnictví "bezplatné"
Na druhé straně (vzápětí) však uvádíte: „Je třeba se zbavit neodůvodněné iluse, že je zdravotnictví zadarmo“
Jak tomu rozumět jinak, než že svou argumentaci o zneužívání zdravotní péče pacienty, stavíte na iluzi...
Na jedné straně připomínáte: „samozřejmě sociální solidarita v daních je nezastupitelná a správná“
Na druhé straně však dáváte nezastupitelnou solidaritu zastupovat operativními poplatky ve zdravotnictví (30 Kč), které veškerou solidaritu vylučují, neboť je musí platit pouze a jen skutečně nemocní...
Na jedné straně souhlasíte s „navrhovanou platbou za stravu při pobytu v nemocnici“
Na druhé straně se nestaráte o to, jak (v jakém množství a v jaké kvalitě) bude zaplacená strava zajištěna. Představte si např., že v restauraci budete muset platit, aniž si budete smět vybírat z jídelního lístku, tj. bez ohledu na to, co Vám bude předloženo. Což nevíte, jak se v našich nemocnicích „vaří“?...
Závěrem zdůrazňujeme již různým způsobem řečené.
a/ zneužívání zdravotní péče pacienty nás stojí možná miliony.
b/ zneužívání zdravotní péče ostatními nás stojí určitě miliardy až biliony
Budeme léčit napřed odřeniny a pak možná zlomeniny, nebo naopak?
-zmp-
Zločinnost tzv. zastupitelské demokracie (Karel, 24. 03. 2009 11:34) Dnes probíhá v poslanecké sněmovně hlasování o důvěře vládě. Pokud bude vyslovena nedůvěra, nastane situace, kdy bude vládnout buď tzv. „úřednická vláda“, nebo budou vyhlášeny předčasné volby. Rozhodnutí ať už jakékoli je závislé na libovůli nebo lépe řečeno úmyslu několika tzv. přeběhlíků. Fungování úřednické vlády (která není schopná nic prosadit) nebo předčasné volby budou stát daňové poplatníky stovky milionů korun. Nebo je snad zaplatí oni dva nebo tři „přeběhlíci“. Jsou-li předběžně nazýváni zrádci, v případě, že se rozhodnou v rozporu se svou stranickou příslušností, stanou se zrádci skutečnými – skutečnými zrádci svých voličů, kteří je přece volili v souladu se svým přesvědčením. Pokud by voliči chtěli volit kandidáty jiných stran a měli by tedy představu o jiném složení vlády, jistě by tak ve volbách učinili. Voliči na tuto tzv. zastupitelskou demokracii doplatí v každém případě ať už penězi, nebo politickým směrováním společnosti. Je jisté, že doplatí obojím. Co má tedy člověk volit? Odpověď Karlovi (Zločinnost tzv. zastupitelské demokracie): V souvislosti s tzv. „přeběhlíky“ (resp. „zrádci“) mezi poslanci se musíme uvědomit, že něco takového umožňují pokrytecké zákony. Na jedné straně preferují různě dotované politické strany (kdo je platí, ten je také ovlivňuje). Bez příslušnosti k nim nemá průměrný soukromník peníze na milionové volební kampaně, ba často ani na poplatek, aby mohl vůbec kandidovat. Na druhé straně tento zákon umožňuje, aby zvolený poslanec „volil“ (ve sněmovně aj.) podle svého „svědomí“ (atp.), což mu umožňuje „zradit stranu z ušlechtilých pohnutek“. Jaké jsou však tyto pohnutky ve skutečnosti? Jaksi mimo zákon existuje ještě tradiční tendence, dosazovat do funkcí (resp. na kandidátky) korumpovatelné a vydíratelné lidi, na které něco máme (pro strýčka příhodu). Totéž se ovšem týká i tzv. „odborníků“ (sociologů, prognostiků atd.). Poslanec (i odborník) se tak stává manipulovatelným. Buď jedná podle vůle strany, nebo podle „vlastního svědomí“ (tj. podle vůle korumpujícího, či vyděrače). Hlavně nesmí jednat podle vůle svých voličů... Tzv. „voliči“ nemají žádný nástroj, jak své „zástupce“ (zaměstnance) přimět k poslušnosti, neboť všechny případné „ochranné aparáty“ (resp. lidé v nich) jsou ovlivnitelné odjinud (stranou, korupcí, vydíráním). Skutečnost, že přeběhlictví stojí nějaké miliony není důležitá, neboť je zcela lhostejné, zda státní aparáty vybrané daně prohospodaří takto, nebo jinak (vč. možného rozkradení)... Ano nastal čas pro vytvoření nové občanské společnosti!... -zmp- jak to řeší TSO? (Kryštof, 26. 03. 2009 16:30) Existuje množství různých teorií o řešení sporů mezi národy, státy, rasami apod. (některé teorie dokonce rasy a národy popírají). Také TSO má ve svých principech řešení různých problémů (a jak vidím na tomto webu jste do TSO pojali oblasti od fyziky, filosofie, dějin, sociologie přes pedagogiku až třeba po ekonomiku), ale jak lze konkrétně řešit a úspěšně řešit takové problémy, jakými jsou např. dlouhodobé spory v Severním Irsku, problém Basků, problém menšiny maďarské na Slovensku a slovenské v Maďarsku, problém gypsi neboli tzv. romů v evropských státech, problém muslimů v Evropě (např. problém Kosova – muslimové proti křesťanům), na tomto webu již zmiňovaný problém Palestina versus Izrael… Nebo každý případ má své specifické řešení? Prezidenta USA Baracka Obamu také mnozí Američané volili jen proto, že není běloch a ne pro jeho prezidentský program. Jestliže některý národ nebo náboženství TSO přijme a jiný ne, tak tu máme konflikt, který bude dále existovat. Odpověď Kryštofovi (jak to řeší TSO?): Vámi uvedené problémy jsou vyvolávány totalitním myšlením o hospodářství (spory o přírodní zdroje, trhy atp.), kultuře (spory rasistické, národnostní, náboženské atp.) a politice (spory o zákonodárnou, výkonnou a soudní moc atp.). V rámci TSO takové spory odpadají, mimo rámec TSO nutně trvají dál. Řekli jsme již (odpověď Kryštofovi: státní zájmy), že TSO nesmí být šířen autoritativně, propagandisticky, tím méně násilím, ale pouze jako zářný příklad, v duchu poselství moravského krále Rastislava: „...aby i jiné kraje, když to uvidí, nás napodobily…“ Připustit lze ještě osvětové misie, vycházející z TSO v podobě soukromých iniciativ. Žádným jiným způsobem nesmí TSO překračovat své hranice, neboť by navenek vystupoval totalitně, což předpokládá zavádění totalitních struktur i v jeho nitru, čímž by vlastně spáchal sebevraždu. Přirozeně, že občanům v TSO nebudou poměry mimo TSO lhostejné. Nesmí se tím však nechat svést k totalitním praktikám. Vaše otázka: „...jak vyřešit prakticky tyto uvedené problémy podle TSO?“ končí správnou odpovědí: „...podle TSO!“ Tzn., že TSO nemůže a nesmí řešit problémy mimo sebe, ale pouze ve svém nitru. Zevně může postiženým pouze poradit: „řešte tyto problémy podle TSO!“ Tzn., zaveďte si TSO!. TSO je totiž řešení, takže mimo TSO nijaké řešení neexistuje... V rámci TSO neexistuje univerzální ani specifické řešení národnostních, rasových, náboženských a podobných problémů, protože taktové problémy nemohou v rámci TSO vůbec nastat. V rámci TSO se důsledně řeší jen náhrada způsobené škody poškozenému, bez ohledu na to, jaké národnosti, rasy, náboženství atp. je poškozený či škůdce... Namítáte: „Vy hovoříte obecně, ale tady je konkrétní problém, na který Vaše obecné formulace nestačí.“ Značí-li Vaše „tady“ problémy v rámci TSO, pak na jejich řešení naše obecné formulace stačí, neboť umožňují konkrétní řešení občanským soudem. Značí-li Vaše „tady“ problémy mimo TSO, pak na ně naše obecné formulace nestačí, neboť formulují právě jen TSO, nikoli zlořády okolních totalit... Ač nám „problém Izraele versus Palestina, Basků, Irů aj.“ není lhostejný, přece nemáme moc ani právo do něj zasahovat, pokud nás sporné strany nepožádají o spravedlivý soud. Aby mohly být jejich problémy účinně řešeny, je u nich třeba postupovat stejně jako postupujeme u sebe, tj. začít osvětou o možnosti a účinnosti zavedení TSO... Máte pravdu, že „TSO nemůže zrušit nějaké náboženství, rasu, národ, historické kořeny křivd.“ Protože v TSO tyto věci nemohou vyvolat nijaký problém, není třeba sahat k podobným totalitním „opatřením“... V závěru pravíte: „Jestliže některý národ nebo náboženství TSO přijme a jiný ne, tak tu máme konflikt, který bude dál existovat.“ V prvé řadě není možné, aby TSO přijal nějaký národ či náboženství. TSO mohou přijmout jen svobodomyslní, po sociální svobodě toužící lidé, budoucí občané samosprávní obce TSO, bez ohledu na svou národní či náboženskou příslušnost. V druhé řadě není možné, aby lokální vznik TSO vyvolal konflikt. Přestavte si např., jak se v hospodě pere pět opilců. Jeden z nich po utržených ranách vystřízliví a z hospody se vytratí. Co udělají ostatní čtyři? a/ nepřestanou-li se prát, pak nijaký konflikt nehrozí střízlivému, aniž jeho střízlivost jejich pokračující konflikt nějak zhorší Zkrátka, Vaše obavy jsou v daném případě přehnané... -zmp- realita TSO (Kryštof, 28. 03. 2009 23:42) Základem TSO jsou obce a chod společnosti je rozdělen do tří relativně samostatných oblastí. Jakým způsobem bude konkrétně rozdělen vliv těchto tří sfér mezi sebou a jak do toho vlivu budou moci zasahovat samostatné obce, občané? Např. bude existovat divadlo, patřící do kulturní sféry, stojící na území konkrétní obce a přitom je ještě využíváno občany z desítek dalších okolních obcí. Toto divadlo samozřejmě představuje budovu s pozemkem, má zaměstnance různých profesí, náklady na provoz, na mzdy atp. Jaké budou v tomto případě úlohy kulturní sféry a konkrétní obce? Podobné případy je možné uvést u armády, policie, zdravotnictví, silniční a železniční dopravy atd. Tyto struktury jsou řízeny centrálně, protože mají celostátní působnost, ale využívají obecních zařízení. Kdo rozhodne o tom, kdo má komu a kolik zaplatit? Např. v situaci, kdy obce budou mít konkrétní požadavky na nájem a v celostátním součtu budou tyto požadované prostředky přesahovat třeba i významně platební možnosti konkrétní sféry TSO. Odkud se vezmou finanční prostředky? Kde je sežene např. kulturní sféra na chod divadla? Nebo divadlo nebo armáda zaniknou? Odpověď Kryštofovi (realita TSO): Základem TSO není žádná ze sfér jeho horní trojnosti (politická, ekonomická, kulturní), ani žádná z organizací jeho dolní trojnosti (obec, živnost, rodina), ale dvojí trojnost (horní a dolní). V obojí trojnosti je pánem každý plnoprávný jednotlivec, pravomocně zasahující (přímo či nepřímo) do tří sfér horní a do tří organizací dolní trojnosti, do každé však v jiné roli. Do sféry a organizace politické jako občan, do sféry a organizace hospodářské jako hospodář (podílník), do sféry a organizace kulturní jako tvůrce, či cenzor... Jakékoli vzájemné ovlivňování sfér (resp. organizací) mezi sebou je vyloučeno, neboť jinak by nešlo o TSO, ale jen o jednu ze tří možných totalit (politickou, ekonomickou, či kulturní). V TSO je přípustné zasahování jen v podobě metodiky, dané třemi horními sférami dolním organizacím, jež jsou ve svém nitru tříčlenné (viz návrh Ústavy TSO)... Protože ZŽP i ZPP jsou vydíratelné, musejí být vyňaty z trhu (z ekonomické sféry, do níž se jen zdají patřit) a přeneseny do politické sféry, resp. do politické organizace (obce). A protože svobodným občanům nelze nic předem diktovat, můžeme tu jen předpokládat, že si nejdříve ujasní, co všechno chtějí mít v rámci ZŽP a podle toho pak odhadnou ZPP (kterou lze průběžně korigovat). Zda to vše navrhne a propočítá jednotlivec či skupina, zatímco ostatní věc jen upraví (ve veřejné diskusi, jako na našem webu) a schválí, či zda si to zorganizují jinak, to musíme přenechat jen a jen vůli plnoprávných občanů. Lze předpokládat, že úroveň ZŽP (i ZPP) se bude časem měnit, podle měnící se vůle občanů. ZŽP bude pravděpodobně zahrnovat také určitou míru solidarity (opět dle vůle občanů)... Protože škoda jednotlivého občana (tedy i rodiny) je škodou obce a obráceně, má obec (resp. svaz obcí, tj. politická sféra) určitou funkci „pojišťovny“ tam, kde nebude možné nahradit způsobenou škodu konkrétním škůdcem. Zda si obec vytvoří potřebnou rezervu v rámci ZPP, nebo v rámci příjmů z pronájmů pozemků, to musíme opět přenechat na vůli příslušných občanů... Něco jiného jsou ovšem škody vzniklé hospodářským a kulturním organizacím. Zde funkci „pojišťovny“ neplní obec (svaz obcí, politická sféra), ale ekonomická sféra. Jak si tuto funkci zajistí musíme opět přenechat příslušné sféře (resp. v ní činných zástupců hospodářských organizací). Lze se jen dohadovat, zda tyto hospodářské pojišťovny budou fungovat podobně jako dnešní pojišťovny, že se v nich bude moci pojistit kdokoliv... Otázky typu: Kdo to či ono stanoví? si musíme pro TSO odvyknout. V TSO rozhodují plnoprávní lidé (jako občané, podílníci, cenzoři atp.), činní v příslušných sférách... Ani obec nemůže participovat na majetku, právech a povinnostech žádné jiné sféry či organizace, než jen na tom, co přísluší obci. Totéž platí pro všechny ostatní organizace či sféry... Divadlo jako kulturní organizace je ve svém nitru trojčlenná. Tzn., že má svou vlastní politiku, ekonomiku a kulturu: a/ kulturní produkcí náleží do sféry kulturní, která jí dává pravidla (zpravidla cenzurní) b/ nájemní smlouvou s obcí (pozemkem) se řídí dle pravidel sféry politické c/ tržbami a zaměstnanci je hospodářskou organizací, která se řídí „pravidly“ ekonomické sféry Z věci je zřejmé, že finanční prostředky na chod divadla mohou být zabezpečeny jen tržbami divadla. Potřebuje-li divadlo víc než vydělá, musí si sehnat sponzora. Divadlo, o jehož produkci není zájem (konzumentů ani sponzorů), má jen takové právo na existenci, jako podnik vyrábějící neprodejné zboží (každý výrobek, stejně jako divadelní představení, je ve své podstatě kulturním produktem. Jen na trhu se vše stává zbožím, tj. hospodářským produktem). Totéž platí také pro zdravotnické organizace (ordinace, nemocnice atp.), dopravu aj... Funkci armády a policie přebírá v TSO domobrana (v rámci obce, či svazu obcí), tak jako funkci justice přebírá občanský soud, jenž je ve svém nitru, jako každá jiná organizace (vč. divadla), trojčlenný... O tom, kdo má komu co zaplatit (poskytnout atp.), rozhoduje v TSO konkrétní smlouva, uzavřená podle pravidel daných politickou sférou!... -zmp-
Toto nyní strhlo masku tzv. zastupitelské parlamentní západní demokracii, kde údajně většina vládne menšině! A přitom o osudu deseti milionu lidí zde rozhodnou dva, tři zrádci (kteří navíc mohou být zkorumpovaní nebo podplacení).
Toto vše svědčí o tom, že klasický zastupitelský model chodu společnosti je v koncích.
Všichni sociologové, politologové, prognostikové, ekonomové, atd., jak se všichni odborníci na chod společnosti jmenují jsou zcela mimo skutečné problémy, protože neberou v potaz individuální vývoj osobnosti a psychiky člověka a jeho měnící se pohled na svět a vnímání svého já a skutečné individuální svobody. Všechny skutečnosti, které odborníci nevidí či nechtějí vidět, dokazují nepopiratelnou skutečnost, že člověk nevnímá svět a společnost stejně jako v 18. či 19. století (tedy počátky současné zastupitelské demokracie), ale jako člověk 21. století. Člověk není hlupák, který vnímá 300 let stejným způsobem. Nové, třetí tisíciletí vyžaduje zcela nový přístup k chodu světa a společnosti. Zastaralé myšlení a zastaralá politika patří staré době a historii. Vykopávky nebo kostlivci patří do muzea.
Máme tu zásadní problém:
Na straně jedné lidská svoboda zvoleného zastupitele a na straně druhé požadavek, aby poslouchal diktát politické strany potažmo svých voličů.
Naslouchání hlasu svého svědomí a tedy svoji svobodu, nebo pokynů stranického aparátu?
Má být člověk odpovědný svému svědomí nebo svým voličům, potažmo aparátu politické strany (jejíž rozhodnutí však opět mohou být i proti zájmu voličů).
Přitom zcela pomíjím korupci a podplácení.
Nenastal čas pro vytváření nové občanské společnosti?
Všechny uvedené problémy jsou velmi závažné. Každý z nich se ale svým charakterem liší. Možná se neliší podstatou, i když z vnějšího pohledu je zde rozpor jednou náboženský, podruhé rasový, potřetí národnostní…
Takových problémů můžeme uvést stovky…
Pří čtení tohoto webu se TSO jeví jako ideální způsob řešení různých problémů, ale jak vyřešit prakticky tyto uvedené problémy podle TSO?
Existuje v rámci TSO jediné universální řešení všech např. národnostních, rasových, náboženských aj. problémů?
Vy hovoříte obecně, ale tady je konkrétní problém, na který Vaše obecné formulace nestačí.
Jak byste řešili problém Izraele versus Palestina a jaký je rozdíl třeba oproti problému Basků, Irů aj…?
Nevím, kdo je schopen z hlediska TSO problém řešit a chci znát vzorový příklad, ne jen obecný.
Kde a jak je nutno začít? Odkud, když je to tak široký problém?
TSO přece nemůže zrušit nějaké náboženství, rasu, národ, historické kořeny křivd.
b/ přestanou-li se prát, jakoby napodobili toho střízlivého. Jaký konflikt pak komu hrozí?
Jak si stanoví občané např. ZŽP? Někdo to musí přece spočítat, to nemohou dělat všichni zaráz, ač mají každý své odlišné požadavky? Navíc se tam bude muset dopočítat ZPP a to navýšena o prostředky určené pro děti, důchodce, nemocné - tzn. solidární podíl.
Předpokládám, že budou muset být rovněž vytvořeny prostředky na pokrytí nepředvídaných událostí - povodní , sucha mrazu a škod, jejichž výši není schopna uhradit, kde škoda vznikla (např. rozsáhlé požáry). Jde o ekvivalent současných pojišťoven.
To přece bude muset někdo stanovit, určit prostředky atp. Kdo?
Domnívám se, že na úrovni celé společnosti TSO musí být nějakým způsobem vymezen majetek patřící jednotlivým sférám, jejich práva povinnosti vůči tomuto majetku a jakým způsobem budou na těchto právech a povinnostech participovat obce?
k odpovědi: Jak to řeší TSO (Kryštof, 30. 03. 2009 15:12)
Ve Vaší odpovědi se říká, že v TSO žádné problémy, které jsem zmiňoval nemohou nastat. TSO jako takový samozřejmě nic takového nezná, s čímž naprosto souhlasím a myslím, že to je dokonce pro lidstvo svým způsobem požehnání a obrovská úleva po tisíciletích různých bojů a konfliktů. Je mi naprosto jasné a je v pořádku, že TSO může vzniknout jen způsobem jaký uvádíte. Moje otázka však spíše směřovala k tomu, jakým způsobem se TSO vyrovná s problémy, které jsem naznačil, neboť TSO vznikne s lidmi, rasami, náboženstvími, různými pocity křivd a pseudokřivd. Jinými slovy: TSO vznikne pouze z lidí, kteří reálně existují v rasách, náboženstvích atp.
Jak se domníváte že právě v té přechodové fázi v nově vznikajícím TSO budou tyto problémy vyřešeny, protože vyřešeny být musí, poněvadž bez jejich vyřešení TSO jako takový nemůže existovat, natož smysluplně fungovat a být tak dokonce zářným vzorem pro jiné souběžně existující společnosti. Např. kdyby teoreticky k dnešnímu datu vznikl v ČR model TSO, tak vznikne se všemi rasami, náboženstvími, národnostmi, se všemi tuneláři, lháři, korupčníky, lidmi poctivými, naivními, pracovitými i lenochy, starými, nemocnými, usilujícími o moc a manipulaci s občany atd. atd. TSO tedy nevznikne na "zelené louce". Jak bude tato přechodná fáze, nebo resp. fáze vzniku TSO řešena? Kým, kde, jakými orgány, jaké kdo bude mít kompetence, jaká budou nařízení, kdo je nařídí, atd. atp.
Odpověď Kryštofovi (k odpovědi: Jak to řeší TSO):
A/ Pokud by bylo TSO zaváděno „zdola“ (např. založením první samosprávní obce) pak by byl zakládán lidmi, kteří Vámi uvedenými problémy netrpí a nemusí je tedy řešit ani později, neboť bezproblémoví občané mezi sebe problémové nepřijmou (vrána k vráně sedá).
B/ Řešení problémů o nichž mluvíte přichází v úvahu jen tehdy, pokud by bylo TSO zaváděno tak říkající shora (např. ve volbách vítěznou politickou stranou pro TSO). Tu, protože předem nelze nikoho bezdůvodně za „problémového“ označit, budou muset dostat příležitost všichni (s výjimkou zločinců atp.). Problémových lidí se pak bude TSO postupně zbavovat, jakmile svou problémovost nějak projeví (způsobením škody, kverulantským zneužíváním práva veta atp.). Zbavovat se jich znamená, zbavovat je občanských práv (občanským soudem v samosprávní obci).
S dospíváním dalších generací bude možné tento počáteční „problém“ TSO zavedeného shora (B) řešit preventivně (A), nepřijímáním nikoho, kdo se problémově projevoval už v dětství. Problémové děti se pak budou moci opakovaně (každoročně) znovu ucházet o „přijetí“, prokazováním svého „vystřízlivění“...
Kompetentní pro uvedený „výběr“, jsou vždy jen plnoprávní občané (nikdy jejich případní zástupci), kteří přiznávají „občanská práva“ ve své obci pouze tomu, na jehož „bezproblémovosti“ se shodnou. Shoda je tu dána tím, že přiznání občanských práv u příslušného uchazeče nikdo nevetuje (případné neoprávněné veto může zrušit jen občanský soud). O přidělení občanských práv (vč. ZŽP) tedy nerozhoduje stáří či nemoc, ale pouze a jen sociální bezproblémovost...
Poněkud jinak je tomu u hospodářských a kulturních organizací (produkujících nad rámec ZŽP a ZPP). Jejich podílníci rozhodují o přijímání nových spolupodílníků nejen s ohledem na jejich sociální bezproblémovost, ale také (a především) s ohledem na to, zda nového spolupracovníka vůbec potřebují...
-zmp-
svévole versus svoboda (Standa, 31. 03. 2009 12:18)
V současné společnosti je často zaměňována svoboda za svévoli. Je to skutečným problémem této doby. V důsledku nerozlišování těchto dvou zcela odlišných věcí dochází k řadě nešvarů, problémů a dokonce k mnoha případům protispolečenského jednání a trestné činnosti svévolníků s odvoláváním se na svobodu a lidská práva.
Jaká je svoboda a lidská práva v případě, že když si někdo potřebuje např. jednou za tři roky koupit účinný lék proti bolesti hlavy nebo zubu, nechtějí mu tento lék v lékárně prodat s tím, že je pouze na předpis. Na dotaz, kdy došlo k této změně a proč?, se mu dostane odpovědi: „Tento lék používají narkomani k výrobě drog.“ Tazateli je naprosto jedno, kdo k čemu co používá, protože se domnívá, že sankce nebo jakákoli opatření mají být použita vůči těm, co takto jednají.
V tomto případě je sankcí postižen tazatel, protože kvůli jednomu léku musí strávit dopoledne čekáním v ordinaci praktického lékaře, aby během tří minut obdržel za příslušný poplatek recept na onen lék. Toto je pouze nepatrný příklad omezování svobody a lidských práv v důsledku svévolného jednání těch, kteří se domnívají jak jsou svobodní. (Narkomani jsou jen zlomkem z tohoto okruhu lidí.) Je zarážející, že tyto způsoby jednání většina společnosti toleruje včetně zákonodárců, kteří postupně nenápadně a plíživě neustále snižují prostor svobody pro občany této společnosti.
Jedním ze smutných symptomů nerozlišování svévole a svobody je i stav dnešní mladé generace. Viditelným a nepopiratelným objektivním projevem je vzrůstající násilí a agresivita ve školách, na ulicích a v projevech těchto mladistvých vůbec. Zdánlivě neviditelným projevem je stav uvnitř jednotlivých rodin. Tam spočívá zřejmě zásadní příčina všech negativních jevů. Je tedy otázkou, proč je dnešní rodina v takovém stavu rozkladu, že není schopna vychovávat děti tak, aby používaly normální slušný způsob jednání a chování. Domnívám se, že stav rodin je obrazem stavu celé společnosti, kde jediným kritériem „hodnoty člověka“ je úspěch, peníze a množství nahromaděného majetku. Je to horší ještě o to, že v podstatě není rozhodující, jakým způsobem bylo tohoto majetku dosaženo („O peníze jde až v první řadě“, případně motto celé privatizace po roce 1989: „Neexistují špinavé peníze“.).
Dalším faktorem je samozřejmě bezbřehé a bezvýběrové „zahlcování“ lidí násilím, krutostmi a nelidskostí v TV, filmech a počítačových hrách.
Z uvedeného je jasné, že se nejedená o chorobu jednotlivců, ale o vážnou nemoc celé společnosti v její současné podobě.
Jakým způsobem lze tuto situaci řešit? Lze najít řešení změnou společenského systému?
Odpověď Standovi (svévole versus svoboda):
Volný prodej léků je problémem totalitní společnosti, která se neumí vypořádat s negativními jevy (které sama vyvolává), např. s rozvratem rodiny, špatnou výchovou, propagací násilím, nelidskostí, bezcitností, s kriminalitou, korupcí, alkoholismem, drogami, a tedy ani s volným prodejem léků.
Lékem na to vše je TSO, kde např. nic nebrání volnému prodeji léků, neboť ten, kdo by z nich vyráběl drogy přijde o občanská práva a tím také o možnost cokoli nakupovat a vyrábět bez vědomí svého poručníka...
-zmp-
kdo organizuje v TSO? (Roman, 05. 04. 2009 13:00)
Neumím si představit, že by lidé na stejném území dokázali oddělit kulturu, politiku a ekonomiku od sebe tak, aby jako byla každá sféra samostatná! V obci jsou titíž lidé. A jak mohou obyčejní lidé po práci v hospodě vymyslet to, co třeba politikové, kteří mají politiku jako své zaměstnání? Od rána do noci. Natož, aby to dělali úplní amatéři. Pokud TSO čtu správně, potom vlastně nebudou profesionální politikové! Copak je to možné? Dnes týdny a týdny sedí politici v parlamentech a řeší co dál. A i tak to vypadá, jak to vypadá.
Jen se podívejte na Obamu v Praze. Jen jeho návštěva stojí stovky milionů. Jen jeho ochrana zaměstnává tisíce policistů, vojáků, protiletadlovou obranu, speciální jednotky, kdo by to platil? Nebo to chcete říci, že toto vše nebude? Desetitisíce lidí v ulicích již od brzkého rána čekající na to, aby jen na zlomek okamžiku zahlédli slavnou Obamovu tvář? On je nyní nadějí celého světa. K němu vzhlíží celý svět!
Jak řekl v Praze: „je nutno vytvořit silnější globální režim“!
Je tu hrozba atomových útoků atp.
Kdo a jak by tomu mohl v obci zabránit? Obec si sotva může řešit problémy vlastní, natož aby zvládla řešit problém někde v Africe či Asii…! Vy tu máte prostě mezeru! Chybí vám tu nějaký článek mezi obcí a velkou politikou! Světovou politikou!
Protože kladete TSO na vrchol vývoje společnosti, tak musíte dát do souvislosti i toto: třeba Obama má početné týmy odborníků, desetitisíce lidí zabývající se chodem společnosti. Kdo dál bude vymýšlet kudy dál, když v TSO nebudou politikové, ale jen občané?
Musíte uznat, že to je doslova nesmysl!
Jak chcete nahradit třeba Pentagon, Brusel, EU, OSN atp.? Jak a kdo bude řešit nějaký světový problém, který by vyvstal?
Nechci to zlehčovat, ale snad pár chlapů v hospodě někde v nějaké samosprávní obci?
Kde a jak bude v TSO pracovat nějaký tým politiků?
Přece nelze řešit a řídit světovou politiku z hospody nebo i kdyby nadále existovali nějaké obecní úřady, tak to prostě stejně nejde. Nikdo nebude zvědavý na řeči nějakých neznámých lidí z obce, byť třeba zapojené do TSO! Ani televizní štáby by nedělaly přímý přenos na nějaké hospodské řeči.
Kdo tedy bude ty světové, veřejné záležitosti řešit? To si neumím stále jaksi představit!
A navíc, tady potřebujete mít mocenskou sílu! A tou prostě pár chlapů, ani nějaké obec, byť v rámci TSO, nedisponuje.
Bude-li potřeba, kdo nasadí třeba bombardéry dálkového doletu na cíle někde na druhém konci světa? Kde by vzal bombardéry v nějaké obci? Kdo by je pilotoval? Kdo bude piloty školit, kdo bude vyrábět bomby, bombardéry atp.? To jsou odpovědi, které lidi zajímají. Vůbec ani nemluvím o tom, kdo by dále vyvíjel nové technologie, vojenské zbraně atp. To chce strašné peníze, budovy, desetitisíce lidí…
Kdo toto vše aj. věci bude v TSO organizovat? Nikdo? Tak přece nemůže společnost fungovat. Toto mi řekněte.
Zdraví Roman
Odpověď Romanovi (kdo organizuje v TSO?):
Neumíte-li si něco představit, pak je chyba u Vás, nikoli u toho, co si neumíte představit. Patrně jste vůbec nečetl „Návrh Ústavy TSO“, neboť, rozumíme-li Vaším slovům správně, chcete politiku, kulturu a ekonomii od sebe oddělovat v obci či v hospodě (hospodářské organizaci), v níž se přece spojují...
TSO čtete správně jen potud, že v něm nebudou profesionální politici, kteří v potu tváře pracují jen ve svůj vlastní prospěch. Proto to vypadá, jak to vypadá...
Divíme se, proč bychom měli platit stovky milionů na návštěvu nějakého Obamy. Ať si své cestovní výlohy platí sám, jako každý jiný turista. Je od něho sice pěkné, že zaměstnává tisíce našich policistů, vojáků atd. Sluší se však, když je zaměstnává, aby je také platil...
Proč vlastně „desetitisíce lidí v ulicích již od brzkého rána čekající na to, aby jen na zlomek okamžiku zahlédli slavnou Obamovu tvář?“ A proč vlastně právě tuto tvář pokládáte za slavnou? Že Vám ji ve sdělovacích prostředcích dnes a denně strkají pod nos? To vypovídá jen o tom, jak snadno jste manipulovatelný...
Je docela možné, že „K němu vzhlíží celý svět!“, protože zmanipulovaných prosťáčků Vašeho typu, jsou miliardy. Jak jste však přišel na to, že „On je nyní nadějí celého světa“? Co chytřejšího jste od něho mohl kdy slyšet, než že stejně jako celá řada amerických presidentů před ním, chce mít USA v čele ostatních totalit, s nepsaným globálním právem vojensky napadnout kdykoliv kohokoliv, vyhovuje-li to USA. USA přinesly a použily atomovou bombu a USA se staví do čela boje proti jaderné válce!? USA vyvolaly válku (v Iráku aj.) a USA se staví do čela boje za mír!? USA vyvolaly celosvětovou finanční krizi a USA se staví do čela protikrizových opatření, atd. atd. Tomu se lidově říká „dělat kozla zahradníkem“. Namísto toho, aby se Obama za USA celému světu omluvil, hlásá jen samé absurdnosti. „Jak řekl v Praze: „je nutno vytvořit silnější globální režim!“...
Je-li pravdou, že „Obama má početné týmy odborníků“, pak se musíme ptát, na co je má? Aby mohl rozhodovat podle svého vlastního rozumu, nebo podle jejich „dobrozdání“? Pokud rozhoduje podle jejich dobrozdání, pak může být americkým presidentem každý trouba. Kdo je vlastně Vaší „nadějí celého světa“, Obama, nebo jeho „odborníci“?...
Na Vaši naléhavou otázku: „Jak a kdo bude řešit nějaký světový problém, který by vyvstal?“ existuje jediná správná odpověď: Světové problémy „řeší“ ti, kdo je vyvolávají, aby je mohli „řešit“ (aby jim vyděšení prosťáčci dali neomezenou plnou moc). Kdo to nechápe, ten tuto globální zločinnost umožňuje...
Jak naivně se lze ptát: „Bude-li potřeba, kdo nasadí třeba bombardéry dálkového doletu na cíle někde na druhém konci světa?“, aniž se myslí na to, kdo rozhoduje o tom, co je vlastně potřeba, kdo a jakým právem rozhoduje o potřebách jiných, třeba na druhém konci světa?
Pravíte-li: „To chce strašné peníze...“, pak se také zamyslete, kdo produkuje potřebné hodnoty za ty strašné peníze. Obama? Ten je připraven je svými bombardéry kdykoliv zničit, bude-li to v souladu se zájmy USA! Nyní máte možnost pochopit, že takové zhovadilosti v TSO nikdo organizovat nebude. Jak pravíte: „Tak přece nemůže společnost fungovat“...
-zmp-
Obama - marketingový projekt médií? (Jan, 09. 04. 2009 22:27)
Marketingový projekt „Obama“ na zakázku médií? Jakoby vše, co chtěl předchozí prezident Bush, to nyní nepatří do slovníku Obamy. Jakoby se chtěl vyhnout všem způsobům, jak to chtěl řešit Bush, kterého již nenáviděla většina lidí. Obama hovoří jakoby holubičími slovy, ale není to jen dojem, když se snaží vlastně dál o to, aby USA nadále dominovaly světu? Jak jste postřehli a napsali i Vy, USA chtějí stát nadále v čele řešení krize, v čele jaderného odzbrojení atd. atd., ačkoli jsou to ony, kdo způsobil např. světovou fin. krizi či závody v jaderném zbrojení… takže pověstný kozel chce být opět zahradníkem. Není to davové šílenství kolem Obamy vlastně nepodložené fakty? Nemluví jen jinými slovy to, co se mluvilo v USA dosud? Osobně mne úplně ponižuje, že někoho vynášejí jako boha na zemi, nazývají ho nejmocnějším mužem planety, šílené a zblblé davy ho čekají jako za komunistů, Maa či Stalina, lidé stále chtějí mít jakési bohy, kterým se touží klanět, líbat jim nohy a poslouchat je. To už není ani úcta k autoritě. Lidé ho hodiny čekali a toužili se ho dotknout, snili o tom, že se na ně usměje… obrací se mi z toho žaludek. Obdiv -náctiletých k idolům např. popmusic bych ještě dokázal strávit, ale taková devotnost dospělých lidí, navíc nepodložená, to je strašně ubohé. To lidé neprojevují snad ani bohům. A masmédia toto davové šílenství podporují… Je to jejich člověk. Všichni z toho mají kšeft. Projekt „Obama“ je vlastně velký byznys. Jen kolik policistů, novinářů, politologů, komentátorů aj. se na tom živí. Vše to beru jako hroznou bublinu a podvod a osobně mám pocit, že masmédia si obraz Obamy formují tak, aby občané měli pocit, že on je jejich spása… Ale co vlastně tak převratného řekl? Heslo jeho volební kampaně bylo: "My to dokážeme…" Heslo o ničem… Já to také dokážu, Vy to také dokážete… Vše jen prázdná slova, bez obsahu, bez jasného významu. On jen řekne: Chceme lepší svět… No to je hezké, ale jak to chce udělat, to neřekl. Ale vlastně řekl, chce utužit režim… Zajímavé.
Proto se mi líbí TSO, že tam se nestaví jeden občan nad ostatní jako bůh. Nedal bych prst do ohně ani za to, zda ta raketa, kterou údajně měla vypustit Sev. Korea nebyla komplotem a nebylo to načasované právě tak, aby to vyhovovalo bezduchému plácání Obamy v Praze, aby pak mohl opět strašit lidi nějakými hrozbami, aby mohl říci – vidíte to!? Tady je máte, existují… např. nyní Korea. Nevěřím způsobům mocných tohoto světa, nevěřím jim už proto, jak mluví k lidem, fráze jako za komunistů: i Obama se dovolává tzv. „společně sdílených hodnot“, a jací že jsme spojenci… atp... na věčné časy… ámen Fráze a zase prázdné fráze, které používá každý tlučhuba. To je pusté bezduché plácání komunistů. Komunistické plácání, které pro změnu říká Američan. A jak se to všem líbí a všichni mu tleskají a pochlebují.
Liší se Obama od obou bratrů Kennedyů?
JFK řekl: "Problémy světa nemohou vyřešit skeptikové a cynici, jejichž obzory jsou omezené viditelnou realitou. Potřebujeme muže a ženy, kteří dokážou snít o věcech, které nikdy nebyly."
Třeba o TSO?
Odpověď Janovi (Obama - marketingový projekt médií?):
Zdá se, že mediální projekt Obamy je nastaven tak, aby se podobal dodnes živé tradici bratří Kennedyů. Již jeho volební kampaň na to poukazuje. Kennedyové začínali svou volební kampaň oslovováním (řečněním) obyčejných lidí na ulici, Obama na svou volební kampaň vybíral od obyčejných lidí peníze. Tato podobnost (vylepšená o antirasistický podtext) je ovšem pouze formální. Sotva lze od Obamy očekávat alespoň (když už ne TSO) úmysl sáhnout na kořeny zla, tj. vyrvat emise peněz ze spárů soukromníků a navrátit je do rukou totalitních států, jak to učinili Kennedyové. Neudělá-li alespoň toto, neučiní vůbec nic neobvyklého (stát dnes zadá tisk nových peněz bance a v hodnotě těchto vytisknutých peněz se stává u banky dlužníkem, neboť jí odevzdá odpovídající státní dluhopisy - viz odpověď Kryštofovi: reakce na odpovědi).
Avšak ani Kennedyové neměli v úmyslu učinit všechno, ale jen nahradit soukromé zlo, zlem totalitního státu, který byl pro ně tabu. Tomu ostatně nasvědčuje i Vámi citovaný výrok JFK. TSO nepotřebuje snít o věcech, které nikdy nebyly, ale potřebuje racionální myšlení a konání ve věcech které jsou reálně možné...
-zmp-
daň a zákon (Kryštof, 11. 04. 2009 16:48)
Všiml jsem si, že neradi používáte pojem zákon a daň. Je to něco v rozporu s TSO? Zákon jako takový je i Ústava TSO. A poplatky občanů, resp. příspěvek, kterým hradí prostřednictví své ZPP základní životní potřeby atd., to snad není daň? Vlastně je to daň. Je to prostě odvod ze svého přijmu či ze svého výkonu.
Odpověď Kryštofovi (daň a zákon):
Pojmy „daň“ a „zákon“ skutečně neradi používáme ve vztahu k sociální sféře. Zatímco daň je v naprostém rozporu s TSO, pojem zákon mají lidé zažitý ve smyslu totalitním, tj. jako nepřehlednou mnohost legislativních předpisů, jejichž neznalost nikoho neomlouvá. Samotný pojem „zákon“ za to nemůže. Byl prostě zprofanován. Nahrazujeme jej proto raději pojmy „pravidla“, „dohoda“, „smlouva“ atp. Jde totiž o to, že pravé zákony neplatí všude (jak je tomu v totalitách), ale jen v příslušné sféře (politické, ekonomické nebo kulturní), či v příslušném vztahu (smluvním, při hře v šachy atp.)...
V uvedeném smyslu není náš návrh Ústavy TSO zákonem, ale něčím jako „kolektivní smlouva“ či „pravidla hry“, jimiž se řídí ti, kteří chtějí žít v TSO. Kdyby se jimi totiž neřídili, pak by nežili v TSO, ale v některé z totalit. Navíc nikomu tato pravidla nikdo (nijaký mocnář, či zástupce lidu) nevnucuje autoritativně shora, ale občané si je určují sami zdola...
Obdobně ani ZPP, jíž jsou v TSO zabezpečovány ZŽP, není daní, neboť nejsou nijakým odvodem (poplatkem, robotou atp.) pro někoho jiného (mocnáře, zástupce lidu, či jiného diktátora), ale představují vlastní úsilí vynaložené na zabezpečení vlastních potřeb (+ solidarita, zabezpečování společných potřeb atp.). Ani míra ZŽP a ZPP není nikomu vnucována autoritativně shora, ale občané si ji určují sami zdola...
výchova? (Standa, 12. 04. 2009 17:07)
V souvislosti s některým ze spisů Rudolfa Steinera, kde se píše o andělech, archandělech, Ahrimanovi, Luciferovi, démonech atp. a o duších, které se inkarnují – mne napadlo, co by všechny ty mimozemské bytosti dělali, nebo jaký by byl smysl jejich existence v případě, že by Adam s Evou uposlechli příkazu boha, neokusili ze stromu poznání a zůstali by tedy sami dva? Je to samozřejmě teoretická otázka co by, kdyby, ale přesto mne zajímá, jaký by byl vůbec smysl všech uvedených duchovních bytostí.
Dále mne v souvislosti s Adamem a Evou napadlo, že bůh je stvořil vybavené pohlavními orgány, domnívám se tedy, že určitě věděl – vzhledem k tomu, že je vševědoucí – že jeho příkaz poruší. Mám za to, že je to v tomto případě jistá potměšilost a řekl bych zlomyslnost, která, domnívám se, k bohu, jak je nám presentován, vůbec nepřísluší.
Napadla mne ještě jedna věc, opět v souvislosti s dílem Rudolfa Steinera, v němž tvrdí, že za veškerým špatným jednáním dětí stojí špatná výchova rodičů a jejich nezájem o vlastní potomky. Spáchají-li tedy jakoukoli špatnost, měli by být především trestáni a nést odpovědnost jejich rodiče. V případě Adama a Evy však byl jejich jediný „rodič“ Bůh. Pokud tedy spáchali těžký hřích, dokonce dědičný, nese podle mne plnou odpovědnost bůh, který je prokazatelně špatně vychoval, protože kdyby je vychoval dobře a zakázal jim pozřít ovoce z jednoho stromu, jistě by jako správně vychované děti jeho příkaz respektovaly.
My dáváme plnou odpovědnost rodičům za špatnou výchovu dětí, které např. rozbijí několik oken apod., ale nejsme schopni přiznat odpovědnost tomu, kdo stojí za mnohem těžším deliktem, jako je dědičný hřích.
Ptám se: Jakým způsobem a kým byl bůh potrestán nebo bude potrestán za tak nedbalou výchovu. Potom mi připadají absurdní všechny další kroky různých utrpení (Kristus trpěl za lidstvo, vykupoval lidstvo apod.).
Proč tedy ještě musí věřící lidé při svých modlitbách prosit boha, aby jim odpustil jejich hříchy, které se zdaleka nerovnají tomu, který bůh svou špatnou výchovou způsobil?
Odpověď Standovi (výchova?):
Kdyby se Adam s Evou neprohřešili proti přikázání svého Stvořitele, neměl by Adam s Evou, Stvořitel, ani ostatní mimozemské bytosti vůbec nic na práci. Jak pravíte, neměli by nijaký smysl (cíl)...
Na počátku byl stvořen jen oboupohlavní (hermafroidní) první muž. Pohlaví se od sebe oddělila až v okamžiku stvoření Evy, v protikladu k níž byl první muž (resp. člověk) pojmenován Adam. Tím se stal první lidský pár determinovaným svými pohlavními orgány a nutně se začal rozmnožovat podle impulsů jejich přirozenosti. Dodnes tuto determinaci můžeme pozorovat u zvířat, u nichž vůbec platí, že se neřídí vlastní vůlí, ale svými orgány (svou přirozeností).
V uvedeném smyslu módní americká hesla: „buďte sami sebou“, „buďte přirození“, „následujte svůj instinkt“ nebo evropské: „návrat k přírodě“, „návrat k Bohu“ atp., neznamená než úsilí o návrat k prvotnímu animálnímu stavu.
Není tedy zapotřebí nijaké vševědoucnosti k tomu, abychom věděli, že se animální tvor nebude řídit našimi pokyny, ale svou vlastní přirozeností. Potměšilostí, či zlomyslností bychom mohli jednání Stvořitele nazvat tehdy, kdyby věci takto zařídil jen kvůli nějaké kratochvíli, kdyby tím nesledoval „vyšší“ cíl. Tohoto cíle stvoření jsme se v našich diskusích již mnohokrát dotkli, jako vývoje ke svobodě, k níž patří i osvobození od samotného Stvořitele (nerozplynutí v nirváně)...
Máte pravdu v tom, že za tzv. „prvotní hřích“ člověka (Adama a Evy) je plně odpovědný jeho Stvořitel (chcete-li tvořící Bůh), ne však proto, že by je špatně vychoval, ale proto, že hřích učinil možným. Výchova (ke svobodě) přichází v úvahu až po spáchání „prvotního hříchu“. Touto výchovou je veškerý následující vývoj člověka a vesmíru vůbec...
Odpověď na Vaši otázku („Jakým způsobem a kým byl bůh potrestán nebo bude potrestán...?“) naleznete v odpovědi Petrovi (vztah karma a reinkarnace). Zde jen stručně: Pro Boha (boha), stejně jako pro člověka, platí karma, jíž podléhá každý, kdo k tomu zavdá příčinu (vědomě, či nevědomě). Proto by Vám utrpení Krista nemělo připadat absurdní...
Dále se ptáte: „Proč tedy ještě musí věřící lidé při svých modlitbách prosit boha, aby jim odpustil jejich hříchy, které se zdaleka nerovnají tomu, který bůh svou špatnou výchovou způsobil?“
Nuže. Věřící nemusí prosit o odpuštění v modlitbách, nebo lépe: Ten kdo se nemodlí sepjatýma rukama, nemusí být nutně nevěřící. Modlitbou je také odčinění hříchu. Nikoho přitom neomlouvá, že někdo jiný spáchal větší hřích...
-zmp-
duchovní věda? (Standa, 12. 04. 2009 16:47)
V knize o anthroposofii (duchovní vědě) od Rudolfa Steinera čteme následující:
„Stále více vidíme, jak v našem pátém období jsou lidé, kteří se musí stavět sami na sebe, na své vlastní Já a stále vzácnějšími jsou lidé inspirovaní. Proto se muselo předem učinit opatření, aby v našem pátém období vznikl duchovní proud, který by se staral o to, aby také ještě dál mohly k lidstvu pronikat spirituální poznatky. Pro lidi, odkázané na své pouhé lidské Já, muselo se učinit opatření takovými individualitami, které mohly vidět do budoucnosti.“
Otázka: Kdo přijal opatření, jaký tato opatření mají smysl?
A další:
„Lidstvo je dnes povoláno k tomu, aby přijalo do sebe něco nového, božského, a tím zase podniklo výstup do duchovního světa. Bude se sdělovat duchovně-vědecká vývojová nauka; nemá se jí pouze věřit, nýbrž lidstvo se má dostat k jejímu pochopení silou vlastního úsudku. Bude zvěstována těm, kdo v sobě nesou zárodek povahy Parsifalovy. A nebude zvěstována lokálně, na nějakém zvláštním místě, ale z celého lidstva budou shromažďováni lidé, kteří slyší volání spirituální moudrosti.“
Otázka: Jak budou shromažďováni lidé z celého lidstva, kdo je bude seznamovat s tím, že jsou povoláni, bude to nějaký oběžník, a jak bude svolavatel, resp. svolavatelé vědět, kteří lidé z celého lidstva to jsou?
Odpověď Standovi (duchovní věda?):
Kdo přijal opatření, jaký tato opatření mají smysl?
Aby si člověk mohl uvědomit (a poznat) sám sebe (své vlastní já), k tomu bylo nutné ho oddělit od původního netělesného stavu (nirvány) individuálním tělem. Aby si člověk mohl uvědomit (a poznat) své tělo, k tomu bylo nutné mu nastavit zrcadlo (např. tělesné oko může vidět cokoliv, jen ne samo sebe). Tím zrcadlem je fyzický svět. Čím více se člověk svou tělesností naplňoval fyzickou „hmotou“, tím více byl schopen vnímat svůj fyzický obraz ve fyzickém světě. Na druhé straně tím však ztrácel schopnost vnímat své původní okolí (duchovní svět). Tzn., že tím méně byl „inspirován“. Kdyby nebyla předem učiněna opatření, aby se duchovně slepému člověku zprostředkovaly spirituální poznatky (náboženstvím, duchovní vědou aj.), nemohl by se člověk vrátit do nirvány individuálně (tělesně) a sebevědomě (s vědomím svého já). Až by tedy fyzické zrcadlo (fyzický svět) pominulo, rozplynul by se člověk zase v nirváně a veškeré vynaložené vývojové úsilí by bylo marné.
Totéž jasně vyplývá z Vaší druhé citace R. Steinera...
Nuže, odpověděli jsme na otázku, jaký mají spirituální opatření smysl. Zbývá ještě odpovědět: Kdo tato opatření předem připravil? Ti, kteří vývojového cíle již dosáhli!...
Shromažďování lidí slyšících volání spirituální moudrosti může být (ale nemusí) fyzicky tělesné, jako tomu bylo např. v případě založení anthroposofického hnutí. Svolavatel nemusí předem vědět, kteří lidé to jsou. Ti kteří „slyšeli“ prostě navštěvovali přednášky R. Steinera, „hluší“ se mu posmívali.
Příkladem netělesného shromažďování „slyšících“ je např. diskuse na našem webu...
-zmp-
podnikání (Kryštof, 18. 04. 2009 18:42)
Bude-li v TSO platit, že podnikatel bude muset mít jen spolupodnikatele, kteří se budou podílet nejen na zisku, ale i na nákladech, režii – budou tedy dělníci ne zaměstnanci, ale spolupodílníci. Pak v TSO budou patřit výrobní prostředky (továrny, stroje, know-how) všem lidem. Je ale spravedlivé, aby ten, kdo nakoupí drahé stroje se měl o ně dělit se svými – ne tedy zaměstnanci, ale polupodnikateli? Proč? Proč takto chcete nutit lidi, aby nemohli vlastnit majetky? Není to taková skrytá snaha ožebračit bohaté, a to ve jménu ideálů TSO? Jen podnikatel, který bude sám, bude jediným vlastníkem výrobních prostředků?
Stále mi vadí, že by nějaké politické názory neprosazovala nějaká politická strana. Jak píšete, že prostě zaniknou, že nebudou potřeba. Demokracie je právě o tom, že vládnoucí strana je kontrolovaná opoziční stranou. Proč Vám vadí politické strany? Jde tam o soupeření lepších programů, idejí, projektů v obcích atp…
Já chápu, že v TSO je nejvyšším a svrchovaným subjektem v rozhodování občan a ne nějaká politická strana, která může o něm rozhodovat jen proto, že získala ve volbách většinu. Ale i tak si to neumím bez politických stran představit. Polit. strany – nebo jejich vůdci by třeba nemusely již rozhodovat o lidech, ale mohli by třeba vyvíjet jinou společenskou aktivitu, proč ne? Pak je to nic proti ničemu, a klidně mohou být.
odpověď Kryštofovi (podnikání):
V TSO nebudou výrobní prostředky patřit všem lidem (jako za socialismu), ale pouze těm, kteří si je pořídili (jednotlivým podnikatelům či podílníkům). Proto je nedorozuměním, ptáte-li se, zda je spravedlivé, aby ten, kdo výrobní prostředky koupí, se o ně musel dělit se svými spolupodílníky. Je-li hospodářská organizace dána jediným podnikatelem (živnostníkem) kupuje vše on a s nikým se nedělí. Je-li však dána mnohostí spolupodnikatelů (podílníků), kupují vše společně (každý dle míry svého podílu), nikoli jen jeden nebo někteří z nich. Nikdo tedy nikoho neožebračuje a nikomu není bráněno ve vlastnictví majetku. V TSO však rozdíly v bohatství jednotlivců nebudou dány mírou jejich dravosti (schopností okrádat jiné), ale mírou jejich podílu na produkci...
Názor, že v demokracii je „vládnoucí strana kontrolovaná opoziční stranou“, je pouhá iluze. Ani to, co nazýváme „demokracií“ (údajnou „vládou lidu“), nemá s demokracií (vládou „démů“ = vládou městských čtvrtí = vládou obcí) nic společného. Že by pak opoziční strana mohla kontrolovat vládnoucí stranu je naprostá chiméra. Jak by ji asi mohla kontrolovat? Parlamentním či bulvárním láteřením? Soupeření programů, idejí, projektů atp., politických stran, je jen prázdné heslo platné snad jen v dryáčnickém průběhu voleb. Po volbách platí jen zvůle zvaná kompromisy, skandály, korupce, vydírání, zneužívání moci, organizovaný zločin atd. Slovem, po volbách pokračuje systematické rozevírání „nůžek“ mezi tzv. „majetnými“ (dravci) a „nemajetnými“ (ovcemi)...
Pokud by v TSO chtěly tzv. „politické strany“ vyvíjet jinou společenskou aktivitu (jakou?), než jakou vyvíjejí v totalitách (vč. tzv. „demokracií“), pak už to nebudou politické strany, ale organizace, i kdyby se dál zvaly „politická strana“. Na názvu nezáleží! Teoreticky by se mohlo stát, že samotní občané v TSO založí politickou stranu, která bude agitovat pro nahrazení TSO některou z totalit. Sociální svoboda totiž není pro blázny, kteří si ji nedokážou udržet, kdyby se jim jí náhodou dostalo...
-zmp-
Chcete znárodnění ve jménu TSO? (Roman, 23. 04. 2009 13:17)
Váš projekt na mne působí dojmem jakéhosi hybridu (výchozí parketa je tu nyní pro změnu kapitalismus), tedy nějakým "kapitalismem s lidskou tváří". Vy chcete vzít lidem to, co si i poctivou prací nahospodařili. Hlásáte na jedné straně svobodu občanů s důrazem na svobodu jednotlivce, na lidskou důstojnost, na individualitu člověka - s právem veta. Ale tady se chováte tak, že měříte všem bez rozdílu stejným metrem a jaksi jste zapomněli na individuální přístup. Ne všichni si v rámci privatizace nakradli jako tuneláři. Vzít lidem jejich majetky. Jdete na to sice elegantně, zdánlivě zákonně. Ale tak, že chcete zákonem znemožnit majitelům továren zaměstnávat lidi! Tím chcete podnikatele dostat do bezvýchodné situace, že budou muset svým dělníkům dát svoje továrny, podniky, firmy... Tím ale jim znemožňujete svobodně se projevovat, v tomto případě podnikat! Co tím sledujete? Obrat bohaté v duchu J.J. Rousseaua: "Přepych kazí bohaté i chudé: jedny majetkem, druhé chtivostí." Chcete se opět dostat do dob socialismu, kdy všichni měli stejně. Snažíte se o sociální model kap. státu.
Ale není to krádež posvěcená zákonem? V TSO legalizované odnětí majetku jejich vlastníkům! Tak si vykládáte bratrství? TO je ta Vaše rovnost?
Odpověď Romanovi (Chcete znárodnění ve jménu TSO?):
Zdá se, že ve Vašem pojmu „kapitalismus s lidskou tváří“ Vám vadí pojem „lidskou“. Co máte proti lidskosti?...
V našem programovém prohlášení, v návrhu Ústavy TSO, ani v naší diskusi není nikde řečeno nic, co by Vás mohlo přivést k názoru, že chceme „krádež posvětit zákonem“, „obrat bohaté v duchu J.J. Rousseaua“, „vzít lidem jejich majetky“, „to, co si poctivou prací nahospodařili“, že „měříme všem bez rozdílu stejným metrem“ atp. Jak jste na něco takového probůh přišel? Kde jsme řekli, že v hospodářské organizaci TSO budou mít všichni stejný podíl, nikoli jen podíl v míře svého individuálního přínosu do společné produkce?
Pravdou je, že „chceme znemožnit zaměstnávat lidi!“, že chceme aby v hospodářské sféře vládly vztahy bratrské (podílnické), nikoli vztahy otrokářů a otroků (zaměstnavatelů a zaměstnanců). Tyto bratrské vztahy jsme v příslušných diskusích dopodrobna vysvětlili, takže není důvodu, aby se kdokoliv obával o „to, co si poctivou prací nahospodaří“. Každý se však musí obávat, že přijde o to (nahrazováním způsobené škody), co si přivlastnil nepoctivě. Věříme, že Vaše obavy nejsou tohoto druhu, ale pramení pouze z nepochopení TSO...
Také v současném nelidském kapitalismu se vyskytují případy podílnického vztahu k hospodářské organizaci, např. formou akciových podílů. Brání to snad představenstvu takové společnosti v podnikání? Také Vámi připomenutá kupónová privatizace představovala vlastně masové podílnictví. To Vám nevadilo?
Mezi podílnictvím v kapitalismu a v TSO je podstatný rozdíl:
a/ kapitalistický podílník (akcionář) si jednou svůj podíl koupí a vlastní ho trvale, bez dalšího přičinění na produkci akciové společnosti. Tzn., že o jeho podíl musejí být trvale okrádáni ti, kteří se na dané produkci trvale podílejí (zaměstnanci společnosti)
b/ v TSO je trvalým podílníkem pouze ten, kdo se na produkci dané organizace trvale podílí
TSO přiznává trvalý podíl podle trvalé zásluhy (tj. spravedlivě), zatímco kapitalismus přiznává trvalý podíl podle jednorázové zásluhy (tj. nespravedlivě). Co máte proti spravedlnosti?...
-zmp-
rekonstrukční tým? (Jan, 24. 04. 2009 16:53)
Na dotaz Romana bych reagoval takto: A chcete se raději nechat dál okrádat?
Jestli budou lidé spolupodnikat, co je na tom špatného? Všichni ve firmě budou vidět, kolik se vydělalo a šéf nebude moci druhým svévolně brát peníze, odměňovat jen sebe, peskovat bezdůvodně lidi na pracovišti, atp. On to bude spíše asi jen nějaký jednatel, zmocněný jednat za firmu v některých věcech, spíše bude účetní, ne šéf.
Ale proč nyní píšu, je to, že se nyní jakoby se nechumelilo otevřeně hovoří o vojácích v Afghánistánu, zcela otevřeně jako o ostře bojových jednotkách, a ne jak se dosud tvrdilo, že to je rekonstrukční tým odborníků, kteří na ochranu mají pár pušek.
Všichni se tváří, jak že je to velké překvapení, jakoby se všichni diví i zpěvačka, ministryně Parkánová, samozřejmě se opět a opět hovoří o selhání jednotlivce, ne o selhání systému… Vojáci z ČR jsou nazývání rekonstrukční jednotky, a když se prolátne, že tam střílí po domorodcích, Afgháncích, tak je to jako selhání jednotlivce… Proč u nás všichni politici nazývají afghánské obránce Afghánistánu teroristy? Připomíná mi to okupaci ČSSR bratrskými vojsky a bratrskou pomoc… Podle tohoto metru tedy do naší země nevtrhli v roce 1968 okupanti, ale stateční němečtí, polští, ruští, bulharští a maďarští hrdinové a rekonstrukční jednotky. A naši zoufalí lidé v ulicích byli teroristé...
Odpověď Janovi (rekonstrukční tým):
V TSO by měl být šéf hospodářské organizace člověkem, u kterého se předpokládá (popř. se již osvědčila) schopnost vnější podnikavosti a vnitřní organizace. Spolupodílníci ho volí, volají k odpovědnosti a odvolávají, po dobu jeho funkce mu však svěřují společný kapitál, aby individuální podnikavost nebyla nijak omezována. Všechny jeho kroky (které musejí být nejen transparentní, ale musí je ostatním také zdůvodňovat) důsledně kontrolují...
Jinak je tomu s totalitními bojovými jednotkami, zejména profesionálními. Jakmile jsou jednou ustaveny, ztrácí nad nimi společnost kontrolu. Vojáci jsou zvyklí poslouchat své velitele, nikoli politiky, či jiné představitele „lidu“. Proto je v totalitních režimech mj. tolik vojenských převratů...
-zmp-
V čem tkví svoboda zastup. demokracie? (Jan, 24. 04. 2009 17:27)
Upřímně, ať mi kdokoli z obhájců tzv. zastupitelské demokracie řekne, v čem spočívá ona svoboda? V tom, že mne zastupují nějací zastupitelé? Jak oni zabezpečí moji svobodu, když mne zastupují? Nezajistím si svobodu já sám spíše, budu-li své zájmy hájit sám a nikdo, ani zastupitelé mne nebudou smět vyloučit z hájení mých zájmů? A to právě a jedině tím, že já je mohu vetovat svým právem veta?
Já skutečně hledám, kde jako je ta svoboda zastupitelské demokracie? Kde je ta moje svoboda? Nebo svoboda zastupitelské demokracie je snad to, že mohu mluvit a nebo cestovat? Ale to je přece moje svoboda a k tomu nepotřebuji zastupitele! Ti naopak mi ve výkonu mé svobody překážejí! Jakmile si je zvolím, tak potom se role kouzelně obrátí a já se jich jen musím dožadovat a doufat, že oni rozhodnou tak, aby mne vyslyšeli a nepoškodili, třeba když rozhodují o tom, že se postaví přehrada v obci kde žiji, nebo radar! Občané to nechtějí, ale jejich zastupitelé se od občanů vydělili, odtrhli a už je nepotřebují. Ba co víc, zavrhli své voliče a bojují s občany, kteří si své zastupitele zvolili, aby je zastupovali. Zastupitelé pak hájí zájmy někoho jiného, jen ne zájmy občanů. Tak to je zvrhlost zastupitelské demokracie.
To není selhání systému, takto je princip fungování zastupitelské demokracie.
Lépe řečeno - parlamentokracie.
Upřímně: Který zastupitel bude myslet spíše na svého bezejmenného voliče a jeho rodinu, než na svůj vlastní prospěch a na svoji rodinu? Zná snad někdo takového člověka? Sotva takový člověk existuje…a už vůbec ne mezi zastupiteli. Proč lidé chtějí takto naivně a v rozporu se vším, co vidí - stále věřit takové utopii, že zastupitel by chtěl spíše blaho voliče než své? Takový člověk by přece ani nebyl normální! Dýchá to na mne spíše dojmem, že se takto nehorázně lže a slibuje voličům účelově, protože zastupitelům, kteří z takové lži a z takového zločinného systému a oblbování občanů tyjí, to vyhovuje. Korupce, úplatky, tunely, krádeže, např. levně nakoupit pole, a obratem je prodat draho jako stavební parcely, poslat někam do ciziny české vojáky údajně hájit demokracii a nekontrolovaně utrácet stovky milionů, na vojenských zakázkách miliardy korun, atp. A přitom doma máme takový bordel. Ale divím se občanům, že zastupitelům tak věří. Nechápu to. Přece do oči to bije a oni chtějí věřit tomu, co se jim nalhává o demokracii, jak že je zastupitelé zastupují!
Odpověď Janovi (v čem tkví svoboda zastup. demokracie?):
Lidé svým zastupitelům věří z pohodlnosti. Každý chce žít jen pro sebe (max. pro svou rodinu) a o nic jiného se nemuset starat. Kdo jim to „zaručí“ (slíbí), tomu věří, protože mu věřit chtějí. V tomto duchu se mezi „mocnými“ např. traduje, že pokud mají Češi své pivo a buřty, nikdy se nevzbouří. Za těchto podmínek nad sebou strpí kohokoliv (císaře, diktátora, zástupce lidu, světovou banku, ufona, upíra atp.)...
Spekulace s pozemky umožňují zákony, podle nichž je zemědělská půda podstatně levnější než stavební parcela. Je tu tedy vytvořena táž možnost spekulativního obohacování vlivných, jako tomu bylo s topnými oleji. Počátek Vámi zmíněných organizovaných zločinů je tedy třeba hledat již u tzv. „zákonodárců“ a jejich „odborných poradců“...
-zmp-
Proč pořád blábolíte a nezkusíte (Eva, 19. 04. 2009 15:50)
si to v praxi?
Líbí se mi, když tu trojčlennost někdo opravdu dělá a má výsledky, např. http://www.trojclennost.cz/
nebo když to někdo může ukázat na své rodině.
Mohla bych se přijít podívat k Vám domů, jak to praktikujete?
Děkuji,
Eva
Odpověď Evě (proč pořád blábolíte a nezkusíte):
Děkujeme Vám za doporučení webových stránek (http://www.trojclennost.cz/). Nalezli jsme tam nabídky různých školení, kurzů, auditů atp. Z nabídek není zjevné, že by se jednalo o zavádění trojčlennosti.
Citace: „Jaké hodnoty chceme vytvářet (cash, zisk, majetek, nové nápady, pomoc druhým, vztahy, týmy, individuální rozvoj - "nové lidi", atd.), jakých lidských hodnot si vážíme? Etické standardy a "naše společné hodnoty.“
Z uvedeného není nijak zřejmé, že se jedná o „opravdové dělání trojčlennosti“.
Také jsme tam nalezli:
Citace: „Pokud si nainstalujete naši novou hru, zajistíme Vám zdarma i nainstalování čipu do Vašeho mozku, pro plný a nerušený zážitek!“
V článku „K teorii TSO“, jsou snahy R. Steinera o zavedení TSO po 1. světové válce, označeny Tomášem Kolocem za: „naivitu, utopii a donkichotství“...
Pod hlavičkou „TRILOGIUM - trojčlennost sociálního organismu v každodenním životě“ jsme nalezli následující.
Citace: „Prosazení sociální trojčlennosti v průběhu 20. století se podařilo jen výjimečně v některých firmách a společenstvích.“
Tomu nerozumíme. Organizace dolní trojnosti (obec, živnost, rodina) jsou již dnes zcela přirozeně vnitřně trojčlenné. Není tedy třeba v nich trojčlennost prosazovat, ale pouze uvádět na pravou míru. Např. v hospodářských organizacích je třeba současné vztahy zaměstnavatelů a zaměstnanců nahradit vztahy podílnickými. Ani o trojčlennosti v rodinách jsme nic nenalezli. Ze zmíněných nabídek kurzů máme pocit, že zákazník kupuje zajíce v pytli, neboť z těchto nabídek nijaká trojčlennost patrná není. Zcela tu však postrádáme to nejdůležitější, nahrazení současných totalitních struktur (parlamentu, vlády atp.) horní trojností metodických sfér (kulturní, politickou a hospodářskou), jež vlastně dělají celý sociální organismus trojčlenným...
Na Vaši otázku: „Mohla bych se přijít podívat k Vám domů, jak to praktikujete?“ tedy odpovídáme:
My si chceme nejdříve o věci sjednat jasno, abychom náhodou pod názvem TSO nepraktikovali jen nějak jinak zakuklenou totalitu. Proto je naším domovem dosud jen diskusní stránka našeho webu. O vstup do tohoto našeho domova nemusíte nikoho žádat, neboť jeho dveře jsou každému 24 hodin denně otevřeny dokořán...
-zmp-
státní dluhy (Dan, 27. 04. 2009 01:24)
Česká republika je zadlužena tak, že ročně dává přes 50 000 000 000 Kč (50 miliard) jen na splácení úroků z půjček! Kolik stojí splátky půjček+úroků dohromady, to nevím. Statistika říká, že každého z nás – včetně novorozenců a kojenců – tak ale politici zadlužili, že má na krku asi 100 000 Kč dluhů! Kdo dal vládám právo si půjčovat na spotřebu na úkor příštích generací? Politici, kteří tak významně zadlužují stát šrotovným a jinými jen krátkodobě účinnými ekonomickými nesmysly – tito politici nedělají náhodou z příštích pokolení jen do nekonečna zadlužené otroky, kteří budou splácet dluhy, které sami neudělali? Ten astronomický dluh i s úroky bude muset někdo zaplatit?
Odpověď Danovi (státní dluhy):
Že se tu nejedná o dluh reálný, ale virtuální, jsme si již vícekrát ukázali (viz odpovědi Kryštofovi: reakce na odpovědi - Standovi: krize I., krize 1., utopie TSO, zobecnění bytů - Janovi: různé - Pavlovi: Následnost kroků při zavádění TSO - Honzovi: banky, zdražování a stát, vývoj - Heleně: školné aj.). Poučení v tomto směru naleznete také na jiných webových stránkách...
To, co činí z příštích pokolení donekonečna zadlužené otroky, je skutečnost, že svěřují řízení ekonomiky autoritám „učené nevědomosti“, tj. autoritám produkovaným v podobě „odborníků“ (tzv. ekonomů) na tzv. „prestižních školách“...
Vzpomeňte si, jak za tzv. „Topolánkovy vlády“ činila EU nátlak na členské státy, aby razantně snižovaly své zadlužování. Právě do toho přišla tzv. „finanční krize“, která všude státní zadlužení naopak razantně zvýšila...
Na otázku, zda bude muset tyto státní dluhy i s úroky někdo zaplatit, odpovídáme: Kdo na reálnost těchto „dluhů“ bláznivě věří, ten z nich bude muset donekonečna splácet úroky, aniž by mu z „dluhu“ ubývalo (naopak mu bude přibývat). Domyšleno důsledně, co zadluženému státu brání v tom, aby v míře svého dluhu natiskl bankovky a ty bance předal jako vyrovnání dluhu. Tak jak dluh vznikl, tak by i zanikl...
-zmp-
oplácet zlo zlem? (Jan, 28. 04. 2009 04:37)
Státy před II. Svět. válkou nedokázaly včas reagovat na zlo. Jak jinak se zlu postavit než zlem?
Argumenty typu: „Jsme demokratická země, každý má právo říkat co si myslí“, vedly k nástupu černých košil. V roce 1922 Hitlera nebrali vážně, nebo možná brali a posadili ho do vězení, v roce 1933 už byl Hitler v Reichstaagu. I Wiemarská republika kapitulovala na jakoukoliv obranu ulice proti hnědým košilím… Je rok 2oo9, v roce 1993 jsme se jim taky "jen smáli", dnes máme hospodářskou krizi, černé košile v ulicích, pochodně v rukou a vládní moc jen přihlíží se slovy: "Hlavně žádná provokace, nenechat se vyprovokovat, nemůžeme zasáhnout, je to svobodný projev názoru...", náš premiér nám již v roce 2oo6 vyhrožoval "Nocí dlouhých nožů" (Topolánek - únor 2oo6 - "Jestli vyhrajeme volby, čeká celou ČR Noc dlouhých nožů!")... co bude dál? Budeme dál jen čekat a dívat se? Jak to, že se vyrojilo tolik radikálů? Odkud se bere levý, pravý extremismus, anarchisté, neonacisté…? Co vlastně chtějí tyto bojůvky? Všichni bojují proti nepřizpůsobivým, většinou tedy jen proti cigánům. Za to se všichni schovávají… Z toho se udělal obr problém. Vynořilo se tolik nenávisti, která dosud skrytě kypěla pod povrchem. Udělá se z toho tzv. „romská otázka“ a politici se pak mají čím bavit a dělají populistické proslovy. Tím to ale i končí. Roky se nic neděje. Potom se u občanů vzmáhá nenávist. Co s tím? Oplácet zlo zlem?
Odpověď Janovi (oplácet zlo zlem?):
V bibli se dočteme, že poznávání „dobra a zla“ bylo člověku původně zapovězeno („Ze stromu poznání dobrého a zlého nejez!“ 1. Mojžíš: 2, 17). V ničem jiném se totiž člověk tak snadno nemýlí, jako v rozlišování dobra od zla. Ještě v době vývoje logického uvažování lidé všeobecně podléhají iluzi typu: „Jak jinak se zlu postavit než zlem?“ Také o opačném rčení: „Zlu je třeba se postavit dobrem!“ si lidé činí bláznivé iluze, typu: „neodporujme zlu!“ chápané v Gándhíovském duchu: „nechme si nakopat“...
Např. Bhagavat-Gíta o tom praví v podstatě toto: „Nezáleží na tom, zda se nám to, co děláme, jeví být dobré či zlé (pravdivé či nepravdivé atp.), ale na tom, co z našeho konání vzejde.“ Řečeno lakonicky: „Účel světí prostředky!“
Jenže, co je lidstvu platné zjevení moudrosti, když ji oslovené lidstvo nepřijme, nebo pojme iluzorně? Sdělení Bhagavat-Gíty zůstalo nepovšimnuto a heslo „účel světí prostředky“ bylo připsáno (tzv. „osvícenci“) Jezuitům a s nimi také ve veřejném mínění skandalizováno, jako vrchol zvrhlosti a pokrytectví. Inu, obecné bláznovství se živí konkrétním bláznovstvím...
Moudrost, ve všem co koná, přihlíží k účelu!
Tak např. krádež je zlem. Jak se tomuto zlu postaví bláznivost? Neodporuje zlu (náklady na jeho potrestání by prý byly vyšší než je jím způsobená škoda) nebo odporuje zlu zlem (týmž nebo jiným)! Tzn., že se zloději buď pomstí (např. ho také okrade) nebo ho potrestá (lynčováním, uvězněním atp.), popř. se ho snaží „převychovat“ (ve vězení, v polepšovně atp.).
Jak se tomuto zlu postaví moudrost? Usiluje o dosažení dobra, tj. donutí (jakýmkoliv dostupným a účinným prostředkem) zloděje nahradit škodu poškozenému a provždy ho zbaví možnosti krást (zbaví ho občanských práv a podřídí ho poručníkovi, tj. natrvalo mu přidělí pána)!
Co jiného dělají radikální hnutí, než že po vzoru spořádaného totalitního státu odporují zlu zlem? Rozdíl je pouze v tom, že jejich zlo je nezákonné, zatímco státní zlo je zákonné. Vyhrají-li radikálové „demokratické“ volby (jako Hitler), postarají se o to, aby jejich zlo bylo zákonné, tak jako každý jiný totalitní stát uzákoňuje své zlo!
Co s tím? Jak jinak se postavit sociálnímu zlu než TSO?...
-zmp-
Vojenské režimy (Aleš):
Z toho, co jste psali "…nad totalitními profesionálními bojovými jednotkami ztrácí společnost kontrolu…", lze vyvozovat, že tedy jsou vlastně tyto dnešní tzv. parlamentní demokracie vojenskými režimy? Státy se ale přece netváří jako vojenské režimy…
Odpověď Alešovi (vojenské režimy):
Zloději se také netváří jako zloději. Nezáleží na tom, jak se kdo tváří (přetvařuje), ale na tom, jaký kdo je (jaký sleduje účel)...
-zmp-