Různé k TSO XII.
FED (Dan, 14. 05. 2009 18:45)
K Vaší reakci jsem doplnil vynechanou část a jiné poopravil:
Kdyby tomu skutečně bylo tak – (a FED tiskl peníze = bezcenné papírky bez jakékoli odpovědnosti), jak říkáte, proč by FED sám bankám nenatiskl svoje – jak říkáte - neřádné peníze? Tím by je vlastně do rukou. Zadarmo. Vlastně za cenu potištěného papíru bezcenných neřádných peněz.
Takto bankám půjčuje stát. Vůbec by to nebylo nutné, kdyby to mohl udělat FED.
Věty: Také nevíme, co si počít s Vašimi slovy „tady máte černé na bílém, že banky si půjčují u státu“ a na ně navazujícími úvahami. Zpochybňujete tím zadlužení státu u FED nebo máte na mysli něco jiného?... - jsem napsal proto, že jste hovořili, že státy jsou vlastně filiálkami FEDu. Kdyby tomu tak bylo, proč by si půjčovaly banky od státu? Rovnou by to vše mohl finančně zaštítit FED.
Nechápu také, k čemu banky potřebují miliardy, jestli by bylo vše tak jednoduché a mohly si je natisknout.
Proč všichni – všechny tak naříkají a nevytisknou si je, nebo jim je nenatiskne FED? To neodpovídá tomu, co říkáte.
Odpověď Danovi (FED):
FED nemusí usilovat o to, aby státní banky dostal do rukou, neboť má-li v rukou státy, má v rukou také jejich banky...
Finanční krize, kterou je možno zažehnat pouhým natisknutím nových peněz, není nijakou krizí, ale ryze technickou záležitostí. Aby mohla být skutečnou krizí, musí se někdo postarat (FED), aby ji nebylo možno tak jednoduše zažehnat... Představte si, že si někdo (např. FED) založí banku na pustém ostrově, zcela odříznutém od ostatního světa. Jaký smysl by tu mělo tisknout peníze, za které si nelze nic koupit, a jak by tu bylo možno vyvolat finanční krizi (nedostatek peněz)? Aby tisknutí peněz mělo smysl, musí jejich tisk souviset s výrobou zboží, které si lze za vytištěné peníze koupit. Je tedy evidentní, že tisknutí peněz přísluší jen tomu, kdo produkuje tržní zboží, tj. buď jednotlivým hospodářským organizacím nebo ekonomice, jako jejich sjednocujícímu činiteli...
Ještě relativně donedávna (do 19.st.) měl právo (dané politickou mocí) tisknout peníze (razit mince) leckdo (např. olomoucký arcibiskup), jen ne jednotlivý hospodář, či veškeré hospodářství zastřešující ekonomická sféra. Politická moc tak leckomu umožňovala parazitovat na ekonomice prostě tím, že směl dával do oběhu cejchované plíšky (mince), za které nakupoval spotřební zboží, pozemky, statky, dědiny i celá knížectví. Časem politická moc (korunované hlavy, státníci atp.) přišla na to, že bude-li na ekonomice parazitovat sama, bude její kořist větší. Proto si vyhradily tisk peněz jen pro sebe (pro stát). Parazitní logika centralizace veškeré kořisti zplodila konečně plán, odebrat možnost parazitovat na ekonomice mnohosti států a veškerou kořist vyhradit jen pro jednu (globální) žábu na prameni. Tak se mnozí pokoušeli o světovládu prostřednictvím politické moci jednoho státu, vnucené (válkou) ostatním státům. To se však nikomu nepovedlo. Tak si idea globální žáby na prameni našla schůdnější cestu bankovní (FED). Nelze-li všechny státy přemoci politicky (silou), přemohla je korupcí a ohlupováním.
FED tedy musel nejdříve vyřešit následující protichůdné problémy:
a/ jak svými (státními) penězi parazitovat na ekonomice, která je v moci státu
b/ jak se vymanit z područí státní moci (státníků) a udržovat je ve svém područí
Natiskne-li FED peníze a předá je státu (státním bankám), nic tím nezíská, neboť na státní ekonomice bude parazitovat stát, jakoby si dané peníze natiskl sám. FED musí nějak dosáhnout toho, aby peníze vydávané za státní, byly nadále jeho, aby za ně mohl na státní ekonomice parazitovat on. Toho dosahuje tím, že za peníze předané státu obdrží od státu jeho dlužní úpisy (dluhopisy)!
Zkrátka, chcete-li porozumět FED, neuvažujte jen o tisknutí peněz, ale vezměte v úvahu také státní dluhopisy, inflaci, korupci atd...
-zmp-
třetí oprava (Dan, 16. 05. 2009 17:38)
Dobrý den – tak snad na potřetí se mi to podaří napsat správně.
...Tím by je vlastně dostali do rukou...
Nemám jasno, kde lze najít v pracovně právních vztazích svobodu?
Kde lze najít bratrství v práci? V tom, že to je společná odměna za práci?
Kde lze najít rovnost v pracovním poměru? Že tam není žádný ředitel?
Jak by fungoval výměnný systém mezi TSO a vnějším světem? Byl by nějaký směnný kurz? To bude opět příležitost pro vexláky a bude se kšeftovat s penězi jako před Tuzexem s bony za socialismu. Pak by musely existovat nějaké hranice.
V době, kdy se Evropa spojuje, tak chcete stavět ploty? Kdo bude stát kolem plotu? Nebude potom obec s TSO takový větší kriminál?
A jestli bude TSO fungovat jen v jedné či dvou obcích a někdo tam vážně onemocní a bude potřebovat odbornou pomoc, kterou mohou poskytnout jen velké nemocnice za hranicemi TSO, co pak? Pak Vám bude dobrá parlamentní demokracie s jejím zázemím, abyste ji požádali o pomoc? Nebo snad necháte umřít takového člověka?
Odsuzujete parlamentní demokracii, ale kde byste bez ní byli?
Odpověď Danovi (třetí oprava):
Téměř na samém počátku diskusí na našem webu jsme se zejména v odpovědi Janovi (Co je to vlastně svoboda?) snažili vyložit, že svoboda je dvojí. Vnitřní (svobodomyslnost) a vnější (sociální). Vnitřní svoboda se může zevně projevit jen ve sféře kulturní, jako kulturní produkt (umělecké dílo, objev, vynález atp.). Také jsme ukázali, že sociální svoboda (na kterou se ptáte), není možná v žádném vztahu (tedy ani v pracovně právním). Na případu Robinsona Crusoe jsme se snažili poučit, že sociální svobodu nelze realizovat ani ve vztahu, ani bez vztahu, ale pouze něčím mezi obojím, tj. jen aktem zrušení předtím navázaného vztahu (vetem)...
Není-li tedy svoboda možná v pracovně právním vztahu, lze tu otrokářským vztahům čelit jen vztahem bratrství (podílnictvím). Nikoli tedy společnou odměnou za práci, jak uvádíte, ale spravedlivým podílem na tržním výnosu ze společné produkce (práce na výrobě zboží)...
Tak jako v pracovně právním vztahu není možná svoboda, tak v něm není možná ani rovnost. Dělba práce v hospodářské organizaci přece neznamená, že všichni dělají totéž (např. ředitele), ale každý něco jiného (= nerovnost)...
Jen v politické organizaci (obci), v níž mají všichni stejná práva (zejména právo svobodného veta), se jedná o reálnou rovnost, která jinak (jinde) není možná...
To, co nazýváte „výměnný systém“ není než obyčejný trh (možnost směny umožňující vyrovnávání nabídky a poptávky). Nabízet zboží a nakupovat může na trhu každý (zahrádkáři, TSO, totalita, prostitutka aj.). Mezinárodní trh se od vnitrostátního liší jen tím, že se účastníci trhu musejí dohodnout na mezinárodně použitelné měně. Může to být měna kteréhokoliv státu (totalitního či TSO), pokud je hospodářství tohoto státu hotovo kdykoliv přijmout své peníze zpět a vydat za ně své zboží (jsou-li jeho peníze bezezbytku pokryty jeho zbožím)...
To, co nazýváte „směnný kurz“ není zapotřebí při nakupování zboží (na trhu), ale jen při vyměňování peněz (různých měn). K čemu je však vyměňování peněz dobré, jsou-li vyměňované peníze obou stran řádně podloženy zbožím? V takovém případě lze přece nakupovat v obou státech za obojí měnu. Jsou-li peníze kryty zbožím jen na jedné straně, pak tato strana nemůže stát o peníze druhé strany (nepodložené jejím zbožím). Pak obě strany mohou vzájemně obchodovat jen s použitím jedné měny (té podložené), kterou druhá strana může obdržet jen prodejem zboží, které má (nikoli směnou peněz). Neexistuje tedy situace, vyžadující směnu peněz, s ní spojený „směnný kurz“ a s ním spojená příležitost pro vexláky, jak se zbytečně obáváte. To vše jsou jen bankovní alotria...
Jinak je tom s tím, co nazýváte „stavěním plotů“. Od nepaměti staví pomyslné leč nepřekonatelné ploty každá rodina (jako své soukromí), každá hospodářská organizace (jako vymezení svých kapacit), každá obec (jako účelné vymezení počtu plnoprávných občanů). Pokud by tyto „ploty“ někdo boural, protože se mu jeví jako „kriminály“, nebo kvůli „vyššímu zájmu“ (sjednocování Evropy aj.), ten by veškerou politiku, ekonomiku a kulturu zcela rozvrátil a nastolil sociální chaos. Právě to činí totalitní státy ve sféře politické (obecní), FED ve sféře hospodářské (finanční) a oba spiklenci ve sféře kulturní (rodinné)...
Platí-li ve zdravotnictví (jak tvrdíte), že odborná pomoc je tím lepší, čím větší je nemocnice, pak také platí, že chirurg je tím lepší, čím má větší skalpel a podobné nesmysly...
Také je pro nás novinou, že ve velkých nemocnicích lidé neumírají...
Rovněž nám není jasné, jak jste přišel na to, že TSO musí mít menší nemocnice než „parlamentní demokracie“? Prorokujete snad totalitám nějaké „super-monopoly na zdraví“?...
Vaše závěrečné rýpnutí, kde že bychom byli bez parlamentní demokracie, svádí k odseknutí: Nejraději v TSO!...
-zmp-
stárnoucí peníze (Roman, 18. 05. 2009 13:01)
Jak si budou moci lidé vydělat třeba na auto, dům, chatu atp., jestliže jim peníze zestárnou dříve, než si našetří nějakou větší potřebnou částku? Toto je nějaké nedomyšlené.
Také mi připadá trochu ujeté, aby si majitel továrny, strojů atd., prostě podnikatel nemohl vydělat mnohem více peněz, než zaměstnanec, který nic nemá a jen si tam oddělá svých 8 hodin?
Jsou-li stroje i např. dílny nějakého podnikatele, potom jak by se mohli stát jeho zaměstnanci jeho spolupodnikateli?
Proč chcete regulovat strop v příjmech podnikatelů, když si to vydělají. On by mohl nechodit do práce, ale přesto tráví čas celé dny s řešením problému kolem chodu firmy. Kdo má právo regulovat jeho příjmy? Všechno to běží díky němu. On shání a domlouvá zakázky. Bez něj by lidi neměli práci. To snad nikdo nevidí?
Mj. v tisku proběhlo několik rozhovorů s ředitelem ČEZu. Rozumím tomu, co píšete, že svoboda v podnikání se ZŽP vlastně umožňuje vydírat zvyšováním ceny všechny lidi. Svoboda podnikání podnikatele v oblasti ZŽP je na druhé straně nesvoboda a područenství, ujařmení těch, kteří ony ZŽP kupují a potřebují. ZŽP totiž lidé kupovat musí, aby neumřeli.
Ale proč závidět řediteli ČEZu 3/4 milardy Kč ročně? Ten člověk se na to taky nadřel. Je to hlava, umí pracovat s kapitálem, riskuje, umí udělat dobré obchody, vychází mu to, nakoupil podniky na Ukrajině, v Rumunsku, připravuje transakce s Čínou atd. Prostě schopný chlap. Nehovoří to z mnohých lidí jen závist?
Pokud jsem to pochopil, tak lidé budou chodit do práce a peníze, které si vydělají, jim do pár let padnou, díky tomu, že budou stárnoucí.
Co potom bude lidi motivovat? Seberete lidem peníze, možnost vydělávat peníze bude vlastně nanic, protože je člověk bude muset jen rychle utratit, jinak o ně přijde. Nesnažíte se tím vlastně o takový jakýsi komunismus, kde mají mít všichni stejně?
Odpověď Romanovi (stárnoucí peníze):
Je opravdu nedomyšlené (ne-li zločinné), aby peníze stárly rychleji než zboží (auto, dům, chata atp.), resp. rychleji než si na ně vyděláme, popř. našetříme. Tento problém musí lidé řešit dnes a denně ve všech totalitách. Stárnou-li však peníze stejně rychle jako zboží, k jehož zakoupení jsou určeny (adresné peníze), nemůže se nic z toho, čeho se obáváte, stát. Jde jen o to, aby nikdo nešetřil tak, že peníze zakope do země a po mnoha letech chtěl za ně nakupovat zboží, které již neexistuje protože zcela zestárlo (např. preclík, který si před lety nekoupil). Šetří-li tak, že ukládá peníze do záložny, která je může půjčovat jako volný kapitál, pak mu ztrátu ze stárnutí peněz hradí ten, kdo si je půjčí (jako úrok z úvěru). Pokud je nám známo, ani v totalitách se nepůjčuje bezúročně. Míra úroků tam však neodpovídá míře stárnutí zboží, ale míře ziskuchtivosti lichváře. Proto namísto příliš rychle (libovolně) stárnoucích peněz (inflačních peněz banko-totalit) navrhujeme ekonomiku TSO, jejíž peníze stárnou stejně rychle jako její zboží (viz odpověď Alešovi: hospodáři, bankéři a ekonomové)...
Aby si někdo mohl „vydělat“ mnohem víc peněz než pracující, jen proto, že je něčeho majitelem, to před zdravým rozumem nemůže obstát.
Odjakživa platí: „Bez práce nejsou koláče!“ Nelze totiž očekávat, že nám přinese koláče např. pozemek, který sice vlastníme, ale na něm nepracujeme.
Proto neplatí Vaše teze: „Bez vlastnictví nejsou koláče.“ Neboť jak správně uvádíte, na koláče může vydělat „zaměstnanec, který nic nemá a jen si oddělá svých 8 hodin“...
Jediný způsob jak lze vydělávat na koláče prostřednictvím pouhého vlastnictví, nepředstavuje vlastnictví nemovitostí (pozemku, továrny atp.), ale vlastnictví živého otroka pracujícího na otrokáře. Jen takovým nelidsky zlodějským vlastnictvím může „mocný podnikavec vydělávat mnohem více peněz, než bezmocný zaměstnanec“...
Vlastní-li “stroje i dílny nějaký podnikatel“, např. živnostník, protože podniká sám, pak vlastní i veškerý výnos ze své práce. Jakmile však přibere spolupracovníka (spolupodnikatele), pak již výnos z jejich společné práce není jen jeho. Jeho je nadále pouze takový podíl na společném výnosu, jaký je jeho podíl na společné práci (produkci). Také majetek firmy (strojů, dílen atp.), který pořídil v době, kdy podnikal sám, je nadále pouze jeho. Na majetku, který pořídili ze společného výnosu, však může mít pouze vlastnický podíl v míře svého podílu na jeho pořízení. Rovněž přibraný podílník má podíl pouze na výnosech a majetku, jen v míře svého podílu na jejich pořízení...
V daných souvislostech nerozumíme Vaší námitce: „Proč chcete regulovat strop v příjmech podnikatelů, když si to vydělají“? TSO přece nic takového nereguluje. Dbá pouze na to, aby příjmy a majetky podnikatelů (spolupodnikatelů), odpovídaly podílům na jejich pořízení (aby nikdo nikoho neokrádal)...
Proč závidět řediteli ČEZu 3/4 milardy Kč ročně? Pokud víme, ředitel ČEZu žádnou elektrárnu nepostavil ze svého, anobrž všechny byly postaveny z našich daní. On je pouze „důmyslně privatizoval“ (koupil za babku) a na další vydělává vydíráním spotřebitelů ziskuchtivými cenami (el. en. je ZŽP). Tvrdíte-li, že „všechno běží díky němu“, pak totéž můžete říci také o náčelníkovi loupežníků. A protože je el. en. ZŽP je i Vaše tvrzení, že „On shání a domlouvá zakázky“ mírně řečeno přehnané. Odbyt ZŽP je vždy zaručen (zákazníci se ho sami domáhají), pokud nevyprodukuje víc než je zapotřebí (tehdy je ovšem marné domlouvat zakázky, nikdo tuto nadprodukci nepotřebuje). Také argument, že se nadře, je poněkud ošidný, neboť dřina a poctivá práce nemusí být tímtéž. Co se např. naběhají chudáci kapsáři, co se nadřou chudáci loupežníčkové, pijavice, komáři atp. a ještě při své „dřině“ riskují život. Neméně ošidné je argumentovat tím, že je někdo „hlava“, či „schopný chlap“. Jde přece také o to, čeho všeho je schopný a k čemu svou „hlavu“ vlastně využívá (např. k vydírání a nenažranosti?).
K ostatním tvrzením:
a/ „umí pracovat s kapitálem, riskuje, umí udělat dobré obchody, vychází mu to“ - při produkci ZŽP nic neriskuje, kapitál získaný vydíráním využívá zase jen k vydírání a jeho nejlepším obchodem je miliardový podíl na kořisti do vlastní kapsy.
b/ „nakoupil podniky na Ukrajině, v Rumunsku, připravuje transakce s Čínou atd. - peníze získané vydíráním doma, využívá k rozšiřování možnosti vydírat i v zahraničí.
c/ „Nehovoří to z mnohých lidí jen závist?“ - z vydíraných (spotřebitelů) může hovořit závist, ale i strádání okrádaných!
Závěrem se obáváte, že „lidé budou chodit do práce a peníze, které si vydělají, jim do pár let padnou, díky tomu, že budou stárnoucí“. Nuže, jak již bylo řečeno, pokud kdo peníze bezúčelně shromažďuje (zakope do země atp.), nutně o ně přijde. Archeologové neustále nalézají v zemi zakopané poklady, které jejich vlastníkům nijak neposloužily. V dnešních totalitních režimech však lidem padají peníze neustále (průběžně), přestože nejsou oficiálně vydávány jako stárnoucí. Stárnou dokonce rychleji než zboží, jež si za ně mohou koupit. Lidé jsou „průběžně padajícími penězi“ totalitami doslova okrádáni:
a/ bankroty peněžních ústavů, totalitních států či nezodpovědných hospodářských organizací (zakázkových aj.)
b/ daněmi, povinnými pojistkami, bezpočtem poplatků atp.
c/ znehodnocováním peněz inflací (růstem cen zboží),
d/ vydíráním - lichvářskými úroky (z bankovních aj. úvěrů), zlodějskými cenami ZŽP (ČEZu aj.)
e/ atd. vším možným, co totalitní hrdlo ráčí a všehoschopné totalitní „hlavy“ vymyslí
Vždyť právě jen na uvedené totalitní poměry se hodí Vaše slova: „Seberete lidem peníze, možnost vydělávat peníze bude vlastně nanic, protože je člověk bude muset jen rychle utratit, jinak o ně přijde.“ Pochopíte-li to, pak se právem můžete ptát: „Co potom bude lidi motivovat?“ Namísto možnosti tvořivé práce (která se nevyplácí) je bude motivovat jen možnost bezpracného zisku, tj. možnost sázet, krást, podvádět, vydírat, loupit, drancovat atd., atd...
Na základě uvedeného si Vaši závěrečnou „mravoučnou“ otázku dovolíme poněkud parafrázovat:
„Nehájíte vlastně jakýsi upírský sociální systém, kde mají mít vysávané oběti jen tolik krve, aby následkem úplného vykrvácení svým parazitům předčasně nepochcípali?“...
-zmp-
obrana západních hodnot (Roman, 22. 05. 2009 16:53)
Jestliže TSO nemá mít navenek žádné vojenské aktivity, jak chcete zabránit tomu, aby třeba iránské rakety ohrožovaly Evropu? Není to čirý alibismus TSO, který říká, že se nechce navenek vměšovat do záležitostí cizích států, i kdyby tyto státy byly evidentní hrozbou pro mír a bezpečnost na světě?
Jen ať se stará parlamentní demokracie. Ta ať vypadá jak agresor nebo zlý válečník … TSO bude vypadat jak holubičí mírová nevinnost sama. Není to špatně vymyšlené. Vlastně TSO pak může vykládat, jak je parl. demokracie zlá a útočná… Tu špinavou práci ať udělá někdo jiný, ať nás chrání, abychom si my mohli v míru pracovat na TSO, bez obav, bez obětí a výdajů na obranu…
Nebudeme-li se vojensky angažovat v zahraničních misích, dopadneme jako vždy v historii, když jsme nechali zlo nekontrolovaně vyrůst. Nebo si myslíte, že třeba muslimové nebudou chtít expandovat do Evropy, nebudou chtít rozvrátit naše západní, křesťanské hodnoty?
Myslíte si, že lidé jsou takoví vendelíni a neprokouknou zcela nepraktické návrhy TSO, které mi připadají jako z dílny nějakých marťanů. Nežijete snad v realitě? Pacifisté v dnešním světě válek a mocenských bojů nemají šanci.
Množná tak hovoříte jen proto, abyste jako populisté vypadli mírumilovně. Ale až se dostanete k moci, tak byste se hned začali starat o to, abyste o svoji moc nepřišli.
Odpověď Romanovi (obrana západních hodnot):
Iránské rakety a veškeré ostatní ničivé technologie (vč. jaderných), jichž se tak obáváte, jsou západní technologie. Tzn., že Irán by nikdy nijaké rakety neměl, kdyby příslušné technologie neobdržel od západu. Je to západní pokrytectví, jež na jedné straně hecuje, cvičí, vyzbrojuje a pokoutně financuje tzv. „teroristy“ (vč. státních), aby tím na druhé straně mohlo odůvodnit (před ohlupovaným veřejným míněním) své vypočítavé zahraniční agrese.
Máte-li za to, že se smíte „navenek agresivně vměšovat do záležitostí cizích států, jsou-li evidentní hrozbou pro mír a bezpečnost na světě“ pak byste měl v prvé řadě napadnout USA. Na takového siláka si však netroufnete. Pohodlnější je přece přidat se k silnějšímu a s ním napadat slabší...
České angažování v zahraničních misích není než „vlezdoprdelistické“ přesedlání z jednoho silného bratra (SSSR) na druhého (USA). Tak se svým ubohým způsobem podílíme na nekontrolovaném růstu zla, nikoli na boji proti zlu...
Muslimové nemusí expandovat do Evropy, neboť následkem západní rozvratné politiky vůči ekonomicky slabším zemím, se stali nedobrovolnou součástí dlouholeté vlny zoufalé ekonomické emigrace do „zaslíbené“ Evropy, kterou tím vlastně nekontrolovaně obsazují. Dle proroctví tzv. Sibyly přijde doba, kdy následkem evropského pokrytectví (vůči arabskému světu) nebude Evropanům patřit ani celá Evropa...
Muslimové byli vždy k západním křesťanským hodnotám nejen tolerantní (tolerantnější než křesťané k muslimům), ale zmínky o křesťanských hodnotách obsahuje i jejich Korán. Jsou to především sami západní křesťané, kdo křesťanské hodnoty houfně opouštějí, hanobí je a hrubě se proti nim prohřešují (ani v deklaraci EU se k nim nepřihlásili)...
Připadá-li Vám TSO nepraktické a jako z dílny nějakých marťanů, je to Vaše věc. Jen byste si měl ujasnit dvojí:
a/ na základě čeho si vlastně myslíte, že jsou marťané nepraktičtí? Vy jste mezi nimi žil?
b/ není od Vás domýšlivé očekávat, že lidstvo (lidé) „prokoukne“ jako nesmysl to, co za nesmysl prohlásíte Vy?...
Otázka „Nežijete snad v realitě?“ není originální. Již dávno před Vámi byla položena (v Laputě) kapsářem Ferdinandem Dobrotivým, okradenému a hlasitě protestujícímu Hugovi z Nemanic: „Co se ti nezdá? Nežiješ snad v realitě?“...
Zatímco parazitní totality vyzbrojují své profesionální armády proti svým občanům (ve jménu obrany proti vnějšímu nepříteli), TSO vyzbrojuje své občany proti totalitním parazitům. Proto TSO nelze pokládat za pacifistu, ale ani za válečného štváče...
V parlamentních demokraciích se tzv. „zástupci lidu“ dostávají k delegované moci mj. tím, že své mírumilovné voliče docela populisticky přesvědčují, že jen oni jim mohou zajistit mír. Ten pak zajišťují způsobem, který jste nazval: „Dnešní svět válek a mocenských bojů“. Tak jsou ve jménu míru na světových bojištích mrzačeni a zabíjeni oklamaní mírumilovní voliči, kteří si mrzačení a umíraní sami platí (daněmi). Kdo se proti této „realitě“ ozve, toho již zvolení „zástupci lidu“ označí pokrytecky za populistu.
Vaše závěrečná slova: „Ale až se dostanete k moci, tak byste se hned začali starat o to, abyste o svoji moc nepřišli“ nám připadají jako vytržená z nějaké kovbojky. Buď jste se s deklarovaným TSO vůbec neseznámil, nebo jste ho vůbec nepochopil. TSO se přece od všech ostatních režimů liší mj. tím, že se v něm nikdo nijak nemůže dostat k moci nad plnoprávnými občany...
Reakce na text pojednávající o TSO v knihách nakladatelství MICHAEL, Olomouc
Dobry den!
Uz som to nevydrzal a rozhodol som sa Vam napisat (aj ked som sa tomu branil, ved vydavatel si moze dat do svojej knihy reklamu aku chce). Silno rozhorceny som kvoli velmi velkemu a obsiahlemu dodatku, ktory v poslednych vydaniach vasich knih tam davate a to je Navrh ustavy TSO a Obnovene Forum. Zneuzivate pracu Rudolfa STEINERA. Mna nezaujimaju taketo nasilnicke a plne nespokojnosti obsiahnute energie v "TSO a Obnovene Forum", ktore sa skryvaju za Socialnu Trojclenost, ktoru nam tu zanechal R. STEINER. Kvoli tomu "TSO a Obnovene Forum" si musim poskodit knihu, pretoze to "TSO a Obnovene Forum" musim vystrihnut, aby mi to sustavne energeticky neposkodzovalo knihu a este k tomu musim za to "TSO a Obnovene Forum" zaplatit.
Ved to "TSO a Obnovene Forum" nech si vyda vlastnu brozurku a kto chce tak si ju slobodne a bez natlaku moze kupit, ale nie takto ako to robite vo svojich vydaniach diel R. STEINERA.
Pravdepodobne len nad tymto mavnete rukou, ved nech si ten zakaznik pise co chce. To samozrejme na mna mozete urobit, ale ten kto zneuziva pravdu, tak vzdy sa mu tento hodeny bumerang zneuzitia vrati spät.
Svoju povinnost som si splnil. Ostatne je na Vas.
Prajem prijemny den.
S pozdravom zákazník
Dobrý den
Je opravdu bolestné dozvědět se, že rozvíjení ideje trojčlennosti pokládáte za zneužívání práce R. Steinera. Neméně bolestné je, že něco takového vnímáte jako násilnické, byť máte pravdu v tom, že je to plné nespokojenosti. Jenže R. Steiner by s ideou trojčlennosti svět vůbec neoslovil, kdyby byl spokojen se sociálním stavem své doby. A byl to opět R. Steiner, který lidstvo varoval, že pokud nepřijme TSO nyní, očekává ho nesmírné sociální utrpení (doslova mluvil o výprasku lidstvu). Také na jeho slova došlo v podobě Druhé světové války. Lze uvést mnoho dalších příkladů nespokojenosti R. Steinera, zdá se však, že Vás to neosloví, že chcete žít v jakési iluzi spokojenosti, či jak se tomu dnes rádo říká „positivismu“.
Je Vaše věc, co z dané knihy vystřihnete, není však pravdou, že jste musel za přílohu o TSO zaplatit. Cena knihy nebyla o danou vložku navýšena, aby byla idea trojčlennosti i touto cestou šířena zdarma. Jinak je hlavním médiem jejího šíření internet.
Patrně nad touto odpovědí mávnete rukou a pro ideou trojčlennosti nejen nic neuděláte, ale ještě ji poškodíte svým vystřihováním. Knihy nás přežijí, s výjimkou toho, co v nich sami zničíme.
Ve jménu čeho takto jednáte? Ve jménu vylučování negativních energií? Což právě mezilidské vztahy v současných sociálních organismech nejsou vydatnými zřídly negativních energií všech druhů? Ty ovšem nemůžete vystřihnout. Nezbude Vám tedy, než si před nimi zakrýt oči, ucpat uši a uzavřít se do své „pozitivistické ulity“, která je Vám možná příjemná, není však prostá negativní energie egoismu. To, co lidstvo má a musí s negativními energiemi udělat, není jejich ignorace, ale jejich negace, tj. jejich obráceni v něco positivního (např. v TSO). Na tomto poli nesobecky obětavého positivismu s Vámi žel nelze nyní počítat...
Přeji příjemný den.
S pozdravem vydavatel
Dluhy, krize … ? (Standa, 26. 05. 2009 00:10)
Možná je to, jak by řekl Karel Marx a jeho včerejší i současní stoupenci, vyznávání měšťáckého, přesněji řečeno maloměšťáckého způsobu života, ale mám velkou pochybnost jak o racionalitě, tak i morálnosti takového způsobu života, o kterém jeden ekonom /nedávný neúspěšný kandidát na funkci prezidenta ČR/ prohlásil v tisku: „Vývoj moderní demokratické společnosti v kapitalistickém zřízení je spojen s životem na dluh. V určitém smyslu je to racionální“.
Nejde tady o ekonomickou stránku věci, ale o způsob života, tedy „existenciální“ problém, který je o něco podstatnější než pouhá ekonomie. Součástí maloměšťáckého způsobu života je přesvědčení, že se dluhy v zásadě dělat nemají, protože pak není člověk pánem svého osudu, vždycky se aspoň kousku z něho vzdává a to představuje riziko.
Bylo by fanatické tvrdit, že se dluhy nemají dělat za žádných okolností, protože jsou situace, kdy se jim člověk nevyhne. Jenom by měl vědět, že dluh je věc povážlivá, představuje ohrožení a proto by s ním měl zacházet opatrně. To znamená, když je to nutné, dělat dluhy co nejmenší, co nejméně a snažit se je co nejrychleji splatit. Zdá se, že se v poslední době obrátily tyto zásady naruby a zavedlo se, že je nejprve potřeba peníze utratit a potom je teprve vydělat. Lidé dávají v sázku čím dál víc, tlačí před sebou obrovský balvan svých dluhů a aby stačili splácet ty staré, vypomáhají si dalšími. Připomíná to známou zakázanou hru „letadlo“, jenže v obráceném postavení. Hybnou silou je jakási nenažranost, nezodpovědnost těch, co tento převrácený styl vyznávají.
Více nebo méně nemravná nabídka se vytváří tam, kde je nezodpovědná poptávka. Instituce, které z těchto lidských slabin žijí, snaží se jim co nejvíce vyjít vstříc a tím je přiživují a podporují. Když se balvan, který před sebou jejich zákazníci valí, stane příliš těžkým a další zákazníci už nejsou k dispozici, všechno se to sesype. V tom stádiu právě jsme. Karel Marx mluví o krizi kapitalismu, je to však krize morálky a zdravého rozumu.
Člověk žijící na dluh se podobá člověku z pohádky, který upsal svou duši čertu. Za prvé, viníkem není čert, ten dělá jen to, co musí a ze své podstaty nemůže nést žádnou vinu. Viníkem je ten, co mu upsal svou duši, tedy to nejcennější co má a co navíc není jeho vlastnictvím, ale darem. A za druhé, rozšířená představa, že se podaří čerta přelstít, se nezakládá na pravdě. To jde jenom v pohádce, ale ne ve skutečnosti. V reálném světě má čert stoprocentní převahu. Je možné vypršení smlouvy oddalovat tím, že mu člověk obětuje víc a víc. Protože čas člověka není neomezený, rohatý nakonec vždy triumfuje.
Z toho vyplývá, že chovat se zodpovědně je v krátkodobém horizontu svízelné, ale z dlouhodobého hlediska se to vyplácí. Nezodpovědné chování vede z dlouhodobého hlediska do pekel.
Malér, do kterého se západní svět zamotává a jehož symptomem je nynější hospodářská a finanční krize, je důsledkem viny mnoha zodpovědných lidí a má hlubší kořeny než jen ekonomické a není správné ho popisovat jen ekonomickými pojmy. Z této krize se nejspíš ještě vyhrabeme, ale mohou přijít další, které nás možná zničí pokud se sebou /se společností/ něco neuděláme.
Odpověď Standovi (Dluhy, krize...?):
Slova: „Vývoj moderní demokratické společnosti v kapitalistickém zřízení je spojen s životem na dluh. V určitém smyslu je to racionální“ nemohou pocházet než od ekonoma, který je má od bankéře. Dnes si nemusíte půjčovat a přece žijete na dluh. Zadlužuje Vás stát. Prý to již dělá sto tisíc na osobu a dluh neustále roste...
Vaše slova: „Malér, do kterého se západní svět zamotává a jehož symptomem je nynější hospodářská a finanční krize, je důsledkem viny mnoha zodpovědných lidí“ si dovolujeme poopravit: „je důsledkem viny mnoha ne-zodpovědných lidí“.
Pokud se týká krizí, pak platí: Mohou-li přijít, pak určitě přijdou. Jen TSO se může postarat o to, aby nemohly...
-zmp-
Přečetl jsem si na Vaší webstránce způsob organizace společnosti v TSO a v této souvislosti mne mimo jiné zajímá, jak TSO bude řešit následující situaci:
1. Obec zpočátku nebude mít dostatek bytů pro poskytnutí bydlení všem občanům v rámci ZŽP. Lidé budou asi nadále bydlet u nějakých pronajímatelů. Vlastník disponuje nájemním domem, ve kterém poskytuje bydlení např. deseti rodinám.
2. Tyto rodiny podle zásad TSO vlastníkovi bytů neplatí žádný nájem, protože bydlení je „zdarma“ (za ZPP) jako součást ZŽP.
3. V tomto případě obec evidentně ušetřila náklady na vybudování deseti bytů pro tyto občany.
4. Bude platit nějakým způsobem majiteli nájem?
5. Pokud ano, nebude potom majitel muset plnit ZPP, protože platby za tyto byty mu plně postačí ke krytí ZŽP?
6. Ale v tomto případě je způsob života majitele domu charakteristický pro úplně jiné společenské zřízení než je TSO.
7. Pokud bude muset majitel přesto vykonávat ZPP, nebude tato povinnost svou podstatou zakládat systém nucených prací?
8. V případě, že mu obec platit nebude, na základě jaké povinnosti bude tento majitel nájemníky ubytovávat (vlastně zadarmo, jestli to bude v rámci ZŽP)?
9. Kdo v případě plateb nájemného obcí bude určovat způsob a výši úhrady?
10. Názory na úhradu u majitele nemovitosti a obce mohou být diametrálně odlišné,
11. ale obce jsou přece tvořeny i těmito majiteli nemovitostí. Jak bude v tomto případě fungovat (uplatňováno) právo veta?
12. A jaké budou podmínky majitele nemovitostí? Budou obci muset odvádět nějaké poplatky za to, že vlastní byty, které nepotřebují, ale mají je jen k pronájmům? Ale jsou jejich vlastníky, než to vybudovali, nadřeli se na tom třeba oni nebo jejich rodiče atd.
Odpověď Romanovi (bydlení):
Vaše otázka je přespekulovaná, plná sofistických protimluvů, neboť v sobě spojuje věci, které se vzájemně vylučují.
Proto jsme jednotlivé protimluvy očíslovali, abychom se v nich vůbec orientovali:
1. Zde mluvíte o prastarém problému, jehož prastaré řešení lze definovat v duchu předválečné filmové veselohry (s. R. Hrušínským): Nebourej starou haciendu, dokud nepostavíš novou! Jinými slovy, bydlíte-li dnes v nájemním bytě a stavíte si dům, pak nepřestanete platit nájem, dokud se neodstěhujete do nového domu...
2. V bodě 1. mluvíte o počátcích TSO, před postavením domu („Obec zpočátku nebude mít dostatek bytů...“), v bodě 2. pokračujete v zaběhnutém TSO, po dostavení domu („neplatí žádný nájem, protože bydlení je „zdarma“ (za ZPP) jako součást ZŽP“). V tomto časově dvojznačném zmatení pak žádáte jednoznačnou odpověď (typické sofisma). Odpověď je tu přirozeně táž, jako v bodě 1...
3. V bodě 2. tvrdíte, že nájemníci ušetří za nájem, a z této nereálné spekulace nereálně vyvozujete (v bodě 3.), že obec ušetří náklady na výstavbu bytů. Je to totéž, jako tvrzení, že nájemník, který přestane platit nájem dřív než se odstěhuje do svého domu, ušetří na nájemném i na nákladech na stavbu svého domu. Na takové spekulace nelze reagovat jinak, než poukazem, na jakých paradoxech jsou založeny...
4. Nejdříve (v bodě 2.) tvrdíte, že se nájem platit nebude, a teprve potom se ptáte (v bodě 4.) zda se nájem platit bude. Zde odpověď předchází otázku. Za daných okolností nemůže být naše odpověď jiná než obecná: Vždy a všude bude platit, že nájem musí pronajímateli platit nájemník...
5. V TSO se ZŽP nepůjčují (nepronajímají), ale vlastní (byly přece sjednány ZPP). Protože ani v TSO ZŽP nepadají z nebe (ani z obce, či z jiné instituce), musí být vyprodukovány (nikoli jak říkáte „pokryty“) konkrétními lidmi v rámci ZPP. A protože pronajímání (čehokoliv) nijakou ZŽP neprodukuje, nelze je (pronajímání) pokládat za ZPP, ale pouze za příjem nad rámec ZŽP a činnost s tím spojenou za práci nad rámec ZPP...
6. Vzhledem k předchozímu (5) je „způsob života majitele domu charakteristický pro úplně jiné společenské zřízení než je TSO“, je však možný také v TSO (nad rámec ZŽP a ZPP)...
7. Jak již bylo řečeno (4), nájem platí vždy nájemník (nikoli obec). Pokud se pronajímatel „nají“ nájemného (pokud nepotřebuje ZŽP), potud nemusí odvádět ZPP. Pokud chce jíst (mít ZŽP), potud musí produkovat chleba (ZŽP), ne nájemné. Jeví-li se vám zásada „bez práce nejsou koláče“ jako systém nucených prací, pak tuto námitku neadresujte TSO, ale Stvořiteli, přírodě, či realitě vůbec. My bychom také byli rádi, kdyby šlo koláče vyčarovat jen mávnutím kouzelného proutku...
8. Jak již bylo řečeno (5) pronajímání je podnikání nad rámec ZŽP, tedy nepovinné...
9. V TSO je stavba a údržba bytu hrazena ZPP, nikoli nájemným. Míru nákladů (ZPP) tu pak neurčuje obec, ani občan (vlastník bytu), ale sama realita (nákladnost stavby a údržby bytu)...
10. Jak již bylo řečeno (9), zde záleží na realitě, takže tu nijaké „názorové odlišnosti“ nelze předpokládat...
11. Protože v TSO nevládne totalitní chaos, jsou tu politické organizace (obce) tvořeny občany, nikoli majiteli nemovitostí, jimiž jsou tvořeny organizace hospodářské (podniky). Kdyby byly obce tvořeny nejen občany, ale také majiteli (čehokoliv), občanské právo veta by nemohlo fungovat...
12. Dnes vlastníci nemovitostí odvádějí poplatky (daně z pozemku, nemovitosti, příjmu) totalitnímu státu. V TSO budou odvádět pouze nájem (náhradu škody obci) za pronajatý pozemek (popř. za obtěžování okolí), dle smlouvy o pronájmu pozemku. Tzn., že nebudou vlastníky (dědici atp.) pronajatých pozemků, ale jen nájemních práv a toho, co nad (resp. pod) pozemkem postavili. Také se nadřou jen na tom, co postaví nad (či pod) pozemkem, zatímco pro vznik pozemku nemusí hnout ani prstem...
-zmp-
teorie x praxe (Roman, 30. 05. 2009 16:18)
Každý model vychází z nějakého předpokládaného chování lidí. Pokud je takto něco předpokládáno, tak to i teoreticky funguje a nemá to chybu. Např. ekonomie jako věda má vypracováno mnoho správných zásad fungování trhu, burzy, peněz atd., ale protože to je společenská a nikoli přírodní věda, je postavena na předpokládaném modelovém chování lidí, jejichž činnost je založena na předpokládaném modelovém chování dalších lidí.
Pokud v tomto systému dojde ke změně chování kteréhokoli z těchto lidí, celý systém i kdyby byl sebelépe vymodelován začne mít trhliny a začne se hroutit. Je otázkou, jestli toto nebezpečí nehrozí i v systému TSO, který je rovněž, řekl bych, produktem společenské vědy a ne matematického modelu, tedy přírodní vědy.
Děkuji za odpovědi.
Odpověď Romanovi (teorie x praxe):
Jak praví Goethe: „Kdo splete první knoflík, ten se již správně nezapne!“
Váš výchozí předpoklad je mylný. Pokud sociální model vychází z předpokládaného chování lidí, potud je modelem pouhé utopie (srovnej Owen, Campanela atp.). Lidé se nechovají tak, jak předpokládá model, ale tak, jak umožňuje model. Naprogramovat (předpoklady) je třeba model (sociální organismus), nikoli lidi v něm (člověk není robot).
Vaše slova „Pokud v systému dojde ke změně chování kohokoliv, celý systém se zhroutí“ předpokládají nějaký abstraktní sociální systém (soubor předpisů a norem), který obávanou „změnu chování“ umožňuje (kdyby ji neumožňoval, nemohlo by k ní dojít). Umožňuje ji, protože je abstraktní (legislativní), zatímco chování je projevem konkrétních lidí. Vědom si své slabosti, vydržuje si totalitní systém „privilegované skupiny lidí“, které udržují chování lidu v normě terorem (sankcemi). To ovšem může fungovat jen potud, pokud se sama privilegovaná skupina nedopustí „změny chování“ (neodchýlí se od abstraktní normy). Právě nyní se nacházíme ve stavu hroucení sociálních systémů, zejména v západních „demokraciích“.
Na rozdíl od abstraktních systémů (norem) současných totalit, představuje TSO takový sociální model, který je abstraktních norem zcela prostý. Veškeré změny chování, které ani zde nelze vyloučit, jsou tu okamžitě kompenzovány náhradou škody.
Protože abstraktní normy jsou tu nahrazeny systémem dvoustranných smluv mezi konkrétními lidmi, představuje tu „změna chování“ porušení smlouvy a tedy také způsobení škody konkrétní osobě, která disponuje dostatečnou sociální mocí k tomu, aby si nic takového nemusela nechat líbit. Obávaná „změna chování“ tu tedy nemá za následek „zhroucení systému“, ale „zhroucení škůdce“, který je mimo náhrady škody zbaven také občanských práv a tím také možnosti „změny chování“...
Zkrátka, TSO není produktem „společenské vědy“ (teorie), ale vědy duchovní a přírodní, neboť v něm (v TSO) nevládne abstraktní norma, ale živý duchovně-duševně-tělesný člověk-občan...
-zmp-
stranické paradoxon (Kryštof, 02. 06. 2009 23:53)
Politické strany mají názory buď levé, nebo pravé. Proto jsou strany také levé či pravé. Jestli Vám dobře rozumím, jde o to, že strany nezajímá názor správný. Přou se jen o to, co je napadne a ne o to, co je skutečně potřebné. A volič se vlastně musí přiklonit jen na jednu či druhou stranu. A když se v programu strany objeví více myšlenek, tu některá může být i správná, ale protože je levicová, tak ji třeba nemůže a nesmí použít strana pravicová.
A to je paradox a absurdnost politických stran. Nesmějí přijmout něco správné, protože by popřeli svoji pravicovost či levicovost.
Takže ideologie pravice či levice je nad pravdu!
Tím je pro mne pravice i levice, celý systém politických stran čiré bláznovství.
Doufám, že to promyslí a pozná jako scestné více lidí
Odpověď Kryštofovi (stranické paradoxon)
Máte pravdu. Jen je třeba stále usilovat o její vyjádření co nejjasnějším způsobem ze všech možných stran.
Jen z jediné strany nelze zaujmout správný názor, protože její stranictví (levé, pravé, horní, dolní, vnitřní, vnější atp.) není nic jiného než jednostrannost (tendenčnost, stranickost, předpojatost, zaujatost atp.). Ideologie pravice a levice je tedy povyšována nad pravdu proto, že k pravdě, jako k předmětu poznávání přistupuje jednostranně a nepoznává ji tedy všestranně (pravdivě)...
Šanci by mohli mít ti, kteří (jak tvrdí) zaujímají střed. Oni si však střed mezi stranami představují nikoliv jako samostatnou realitu, ale jako jakýsi kompromis (chaos) mezi levou a pravou, což je vlastně idea samého politického pluralismu (soupeření stran)...
Tyto skutečnosti prohlédne tím víc lidí, čím méně jich bude uvažovat tendenčně (stranicky)...
-zmp-
bankovní či státní paradoxon (Jan, 06. 06. 2009 18:21)
Při čtení o FEDu, bankách, mlžení (záměrnému?) a matení kolem peněz a jejich tisknutí atp., jsem také dospěl k jednomu paradoxon. Znělo by asi následovně:
"státní banka je vytvořená státem u které stát dluží, neboli stát jako filiálka nestátní banky."
Už z několika zdrojů mi vysvítá, že stát je (resp. státy jsou) vlastně globální celosvětová firma, kde se dobře pakují tzv. elity, mocní politikové na úkor ne mocných ne politiků (tedy obyčejných bezmocných občanů).
Jen se mi to trochu nechce věřit. Je to až moc poplatné ekonomice, což mi nekoresponduje s tím, že "oni" mocní si přece peníze mohou vytisknout.
Odpověď Janovi (bankovní či státní paradoxon):
Vaše paradoxon (zauzlenina) by mohlo znít také: „Stát je slouha svého slouhy (banky).“
V globální firmě se tzv. elity (mocní politikové) pakují v miliónech a miliardách, vlastníci globální firmy se pakuji v biliónech a triliónech...
Že je dnes vše příliš poplatné ekonomice nahlížíte správně, neboť v současném světě (především západním) vládnou ekonomické totality. Jinými slovy, v totálním zmatení trojnosti (politika, ekonomie, kultura) hraje dominantní roli ekonomika (zejména finance), ač se jednotlivé totality skrývají pod matoucími názvy: „právní stát“, „parlamentní demokracie“, „spojené státy“, „unie“, „federace“ atp...
Slova: „oni mocní si přece peníze mohou vytisknout“ věc nepřiměřeně zjednodušují. Peníze si mohou natisknout státy (dnes přes nadnárodní banky), nikoli politici, byť sebe mocnější. Natisknuté peníze nemohou být legitimní jako peníze soukromé osoby, ale jen jako peníze státu. Jinak by lid nevěřil, že žije v „demokracii“. Teprve státní finance mohou mocní drancovat. A protože i mezi mocnými vládne rivalita a tedy hrozba odhalení jejich zločinů a následné zničení, nemohou krást průhledně, bezprostředně, ale oklikou přes tzv. „praní špinavých peněz“. Jen zdánlivě takové „praní“ probíhá jinak u gangsterů a jinak u mocných. V principu se jedná o totéž a často se též obojí praní vzájemně prolíná...
-zmp-